Congolese woman cleans an area of land to start to cultivate crops JOHN WESSELS/AFP/Getty Images

Finanční rovnost pro africké farmářky

NAIROBI – Po celém světě inspirují sociální hnutí typu #MeToo nebo #TimesUp důležité debaty o nespravedlivých praktikách, na které ženy ve všech aspektech svých životů už dlouho narážejí. V některých případech vedly tyto diskuse k měřitelným změnám v zacházení se ženami na pracovišti, doma i jinde ve společnosti.

Zatím se však bohužel většina změn zaměřuje na ženy na Západě nebo na ženy žijící v městských oblastech. Venkovské ženy, a zejména chudé farmářky v subsaharské Africe zatím nemají z nedávného důrazu na rovnost pohlaví žádný velký prospěch. Má-li se však genderová propast v Africe někdy uzavřít, musí se i jedinečné překážky, na něž africké ženy narážejí, stát součástí globálního dialogu.

Subsaharská Afrika patří mezi regiony s nejvyšší nerovností pohlaví na světě. Podle Rozvojového programu Organizace spojených národů (UNDP) omezují „předsudky, postoje a historické genderové role“ přístup žen ke zdravotní péči a vzdělání a vedou k disproporcím v oblasti rodinné zodpovědnosti, segregace na trhu práce a sexuálního násilí.

Možná největší překážku rovnosti pohlaví v subsaharské Africe však představují peníze; jednoduše řečeno jich ženy mají méně. Podle Světové banky má 37% žen v regionu bankovní účet, oproti 48% mužů. A přestože jsou tato čísla u obou pohlaví nízká, znepokojivé je, že se rozdíl mezi nimi v posledních několika letech zvýšil, přestože objem financí dostupných chudým lidem světa celkově setrvale roste.

Ženy dnes dominují v africkém zemědělství, což je nejvýznamnější odvětví na kontinentu. To se však nepřetavuje ve větší kontrolu nad financemi. Jedním z měřítek tohoto nedostatku je míra půjček; ve východní Africe, kde působí moje organizace, si ženy půjčují na aktivity související se zemědělstvím o 13% méně peněz než muži. Negramotnost, omezené vlastnictví půdy a restrikce možností zastupování a mobility, to vše dohromady snižuje přístup žen k zemědělskému financování.

Tyto bariéry mají dramatický dopad na společenský a hospodářský pokrok. Nedostatek kapitálu především ztěžuje ženám nákup kvalitních semen a hnojiv nebo i přístup k zemědělské půdě, což potažmo snižuje zemědělskou produktivitu. Výnosy plodin v regionu hluboko zaostávají za globálním průměrem zčásti i proto, že ženy nemohou dostatečně investovat do svých provozů.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Nerovnost pohlaví je nákladná i na makroúrovni. UNDP odhaduje, že neschopnost začleňovat ženy do národních ekonomik stojí státy subsaharské Afriky dohromady 95 miliard dolarů ročně v podobě ztracené produktivity. Když ženy žijící v chudobě nemohou pracovat nebo jinak přispívat společnosti, růst stagnuje.

Když mají farmářky naopak přístup k financování, přínos dalece převyšuje hranice jejich oboru. Bylo prokázáno, že posílení finančních pozic zvyšuje participaci žen na rozhodování v komunitě. Finanční inkluze žen navíc pomáhá bojovat se sociální marginalizací a zlepšuje blahobyt rodiny; když mají matky určitý stupeň kontroly nad financemi domácnosti, snižuje se pravděpodobnost, že jejich děti zemřou na podvýživu, a naopak budou s vyšší pravděpodobností prospívat.

Vzhledem k těmto přínosům otázka nezní, zda ženy ve venkovské Africe potřebují rozšířený přístup k zemědělskému kapitálu, nýbrž jak ho poskytovat. Možným řešením je vytvářet programy, které budou při poskytování úvěrů brát v potaz nepoměry v oblasti vzdělání a mobility. Zohledňování sociální diskriminace je nezbytné, mají-li dívky a ženy plně využívat dostupných financí. Další možností je stavět na úspěšném zprostředkovatelském úsilí, jež pomáhá ženám diskutovat o sociální inkluzi s manželi.

Jednou z nejvýznamnějších změn by však bylo angažované vedení finančních institucí. Kdyby banky a úvěrové společnosti nabízely produkty, které uspokojují potřeby žen, mělo by více žen přístup k finančním zdrojům. Například by banky mohly vymyslet specifické úvěrové programy pro plodiny, které tradičně pěstují farmářky – například pro podzemnice či slunečnice. Finanční instituce by také mohly podněcovat vedoucí roli žen v zemědělských družstvech a podporovat trhy, na nichž ženy prodávají úrodu.

Při současném tempu finanční inkluze potrvá světu déle než 200 let, než dosáhne rovnosti pohlaví. To je nepřijatelné. Pokrok směrem k posílení práv žen nemusí být tak pomalý. Vyvinou-li vlády, mezinárodní aktéři i finanční průmysl společné úsilí a vymyslí a budou podporovat genderově orientovanější politiku, pak pokrok takto pomalý nebude.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Help make our reporting on global health and development issues stronger by answering a short survey.

Take Survey

http://prosyn.org/0JcOlRf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.