women's education Brent Stirton/Getty Images

Vzdělání pro křehké státy

WASHINGTON – Nadace Billa a Melindy Gatesových zveřejní koncem tohoto měsíce výroční zprávu (Goalkeepers report card), která vyhodnotí pokrok směrem k plnění Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN. Mezi očekávanými zjištěními figuruje i předpověď, že do roku 2050 se téměř 90% globální chudoby bude koncentrovat v subsaharské Africe a dvě třetiny nejchudších lidí světa budou bydlet v pouhých deseti zemích.

Schopnost identifikovat slabá místa lidského rozvoje – označujeme je jako „silně mimoběžné země“ (SOTC) – by teoreticky měla usnadnit aplikaci řešení. Některé humanitární agentury se bohužel křehkým státům vyhýbají ze strachu, že tam budou jen mrhat prostředky. V současné době směřuje do SOTC necelá čtvrtina programovatelné pomoci z členských zemí OECD.

Představa, že křehkost zvěstuje nezdar, je ovšem pomýlená. Při odpovídajícím plánování je možné realizovat projekty, které zlepšují životy i na nejriskantnějších místech. A nejlepší na tom je, že víme, kde začít: investováním vyšších částek do lidského kapitálu, zejména v oblasti vzdělání.

Podle zprávy Goalkeepers se počet dětí zapsaných do základních škol v Africe zvýšil z 60 milionů v roce 2000 na dnešních zhruba 250 milionů, přičemž tempo tohoto růstu bylo u chlapců i dívek totožné. Ačkoliv však do škol dochází více dětí, jejich kvalita zůstává nevyrovnaná. Aktuálním úkolem je proto zajištění, aby si všechny děti včetně těch, které do škol docházejí – bez ohledu na ročník –, osvojily plný rozsah znalostí, které potřebují k prosperujícímu životu.

Mají-li mít mladí lidé největší naději na úspěch, musí být pevné i oba sousední články základního školství – předškolní výchova a střední školství. Předškolní výchova připravuje děti na základní školu tím, že je učí spolupráci, vytrvalosti, sebeovládání a dalším nezbytným kvalitám. Tato formativní léta jsou pro vzdělání dítěte klíčová, protože podle UNESCO se u více než poloviny všech dětí a adolescentů na světě nikdy nevyvinou základní předpoklady k tomu, aby se byli schopni učit po celý život.

Na opačném konci spektra stojí střední školství, které adolescentům pomáhá s přípravou na trh práce. Chtějí-li studenti na této úrovni uspět, musí dosáhnout alespoň minimální zdatnosti ve čtení, matematice a bezpočtu nekognitivních schopností. I zde jsou však vzdělávací výsledky zklamáním. V nízkopříjmových zemích postrádá devět z deseti mladých lidí základní středoškolské dovednosti v řadě nezbytných oblastí, od gramotnosti a kritického myšlení po matematiku a schopnost řešit problémy. Odhaduje se, že jen v subsaharské Africe 200 milionů mladých lidí (přibližně 90% žáků základních škol a prvních ročníků středních škol) nedokáže číst základní texty.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Rozvojoví specialisté vědí, že kvalitní vzdělání je transformativní nejen pro studenty, ale i pro rodiny, komunity a státy. Jedna studie z roku 2008 zjistila, že kvalita školského systému země – a kognitivní schopnosti absolventů – pozitivně ovlivňuje hospodářský růst. Už sama tato skutečnost by měla přesvědčit křehké státy a jejich dárce, aby investovali do rozšíření přístupu ke kvalitnímu vzdělání.

Existují však i další, méně přímé přínosy, zejména pro ženy a dívky. Tak především vzdělanější ženy odkládají těhotenství a obvykle mají menší rodiny. Rozvojoví experti, demografové a vzdělávací aktivisté si uvědomují, že v mnoha koutech světa postavení žen přímo souvisí s velikostí rodiny. Náš výzkum například zjistil, že žena s nulovou školní docházkou bude mít v průměru o 4-5 dětí více než žena s nejméně 12 lety školní docházky.

Z rozšíření vzdělávacích příležitostí pro dívky by měla prospěch i planeta. Mezinárodní institut aplikované systémové analýzy předpověděl, že kdyby každá dívka na světě dokončila střední školu, klesla by porodnost a globální růst populace by se zpomalil o plné dvě miliardy lidí do roku 2045 a o více než pět miliard lidí do roku 2010. Toto zpomalení by bylo ještě výraznější, kdyby 214 milionů žen z celého světa, které se chtějí vyhnout těhotenství, ale nemohou si dovolit antikoncepci, mělo přístup ke službám plánování rodičovství. Ne náhodou žijí mnohé tyto ženy v zemích, kde do škol dochází méně dívek než chlapců.

Celkově vzato by školní vzdělávání a plánování rodičovství mohly ve výsledku znamenat snížení emisí oxidu uhličitého o 120 gigatun během následujících třiceti let, neboť menší počet lidí spotřebuje méně zdrojů. Není tedy překvapivé, že podle názoru ekologů jako Paul Hawken patří školství – a zejména vzdělávání dívek – mezi nejúčinnější kroky, které svět může podniknout v boji proti klimatickým změnám.

Výroční zpráva Goalkeepers je připomínkou, že problémy typu nerovnosti pohlaví, podvýživy, násilí a politické nestability budou sužovat nejchudší lidi světa i v nadcházejících desetiletích. Málokteré řešení je přitom tak efektivní jako kvalitní vzdělávání. Kdyby křehké státy a mezinárodní dárci nasměrovali více zdrojů do posílení tří pilířů vzdělání – předškolního, základního a středního –, pak by země označované jako SOTC konečně měly šanci přestat být mimoběžnými.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Help make our reporting on global health and development issues stronger by answering a short survey.

Take Survey

http://prosyn.org/VuyHYXc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.