0

Zastavme začínající latinskoamerické závody ve zbrojení

V posledních týdnech mnozí pozorovatelé latinskoamerických vojenských poměrů zaznamenali dění, jež by mohlo být začátkem nových závodů ve zbrojení v tomto regionu. Brazilský prezident Luiz Inácio „Lula“ da Silva se nechal vyfotografovat při vstupu na Tikunu, první konvenční, v domácích závodech vyrobenou ponorku, jíž jeho země disponuje. Příležitost využil k tomu, aby zdůraznil svou podporu brazilské armádě.

Venezuelský prezident Hugo Chávez zase veřejně vyjádřil svůj záměr pořídit ruské bojové letouny Mig a brazilská nízkolétající průzkumná letadla a navýšit vojenské výdaje. Činí tak možná kvůli nedávným potížím s Kolumbií. Po zdlouhavém procesu zvažování svých možností, si i Chile stále rozmýšlí, zda nakoupí desítku bojových stíhaček americké výroby, nebo společnou švédsko-brazilskou alternativu.

Dochází v Latinské Americe k novým závodům ve zbrojení? Pokud ano, existuje myslitelný způsob, jímž by to mohlo pomoci s řešením hospodářských a sociálních dilemat hemisféry?

Regionální války a pohraniční střety existují v Latinské Americe odnepaměti. V devatenáctém století došlo k válce o Chaco a chilsko-bolivijskému požáru, v 60. letech 20. století k takzvané „fotbalové válce“ mezi Hondurasem a Salvadorem, v 80. letech ke střetu mezi Ekvádorem a Peru a ke sporům o antarktické hranice mezi Chile a Argentinou, které byly urovnány až na počátku 90. let. Avšak hlavní důvod mohutných vojenských výdajů v Latinské Americe byl vždy především vnitropolitický.