1

Ekonomův průvodce po válce a míru

NEW YORK – Novinové titulky jsou dnes plné příběhů o konfliktech: ať už jde o občanskou válku v Sýrii, pouliční boje na Ukrajině, terorismus v Nigérii nebo policejní razie v Brazílii, strašlivá blízkost násilí je až příliš zjevná. Ačkoliv však komentátoři rozebírají geostrategické aspekty, možnosti zastrašení, etnické spory i nelehký úděl obyčejných lidí, které tyto konflikty postihly, nevzrušená diskuse o dalším životně důležitém aspektu konfliktů – jeho ekonomických nákladech – je vzácná.

Cena za násilí je nesmírně vysoká. V roce 2012 dosáhly celosvětové náklady na omezování násilí nebo řešení jeho důsledků ohromujících 9,5 bilionu dolarů (11% globálního HDP). To je více než dvojnásobek objemu globálního zemědělského sektoru, přičemž celkové výdaje na zahraniční pomoc jsou v porovnání s touto částkou titěrné.

Vzhledem k těmto kolosálním sumám je nezbytné, aby politici řádně analyzovali, kde a jak se tyto peníze utrácejí, a přemýšleli o způsobech, jak celkovou částku snížit. Bohužel se těmto otázkám málokdy někdo seriózně věnuje. Do značné míry je to dáno tím, že motivem k vojenským kampaním bývají obvykle geostrategické zájmy, nikoliv finanční logika. Odpůrci války v Iráku možná obviňují Spojené státy, že jim šlo hlavně o ropná pole v této zemi, avšak tamní vojenská operace byla přinejmenším neekonomická. Rovněž válka ve Vietnamu a další konflikty skončily finanční katastrofou.

Podobné pochybnosti obestírají také výdaje na zbrojení v době míru. Zpochybnit by se dala například finanční logika nedávného rozhodnutí Austrálie utratit 24 miliard dolarů za nákup problémových bojových letounů z programu Joint Strike a současně připravit zemi na nejtvrdší rozpočtové škrty za několik posledních desetiletí.