Tmářství kolem výzkumu kmenových buněk

Skupina korejských vědců publikovala 19. května v časopise Science výsledky výzkumu, který poprvé izoloval linie lidských embryonálních kmenových buněk vytvořené na míru tak, aby se shodovaly s DNA mužských a ženských pacientů různého věku. Den nato britští vědci z univerzity v Newcastlu oznámili, že úspěšně vytvořili klonované lidské embryo za použití vajíček od dárkyň a genetického materiálu z kmenových buněk.

Oba průlomy představují ohromující pokrok ve výzkumu kmenových buněk. Embryonální kmenové buňky jsou pluripotentní, což znamená, že mají schopnost vyvinout se v libovolný typ lidské tkáně. To přináší velikou naději, zejména pro osoby postižené úrazy nebo onemocněními míchy. Roky bádání a vášnivé prosby pacientů z celého světa konečně otevírají dveře technice – přenosu jádra somatické buňky, známé také jako „terapeutické klonování“ –, která by mohla způsobit epochální změny ve prospěch zdraví nás všech.

Neméně pozoruhodné než tyto nedávné objevy bylo načasování jejich oznámení, k němuž došlo v předvečer hlasování v Kongresu Spojených států o navýšení federálních příspěvků na výzkum prováděný na embryonálních kmenových buňkách vzniklých při mimotělním oplodňování (avšak nikdy nepřenesených do dělohy). Obě oznámení také o měsíc předešla italské referendum – nejrozsáhlejší celonárodní dotazování, k němuž kdy na světě v této věci došlo –, jehož záměrem je změnit loni přijatý zákon, který zakazuje jak mimotělní oplodňování, tak výzkum kmenových buněk.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/1wfPcgF/cs;