3

Inovace a nerovnost

PAŘÍŽ – Když jsou přínosy hospodářského růstu distribuovány velmi nerovnoměrně, sociální vazby se třepí. Lidé, kteří ztrácejí půdu pod nohama, zejména mladí lidé, mohou cítit stále větší nespokojenost a poté i zášť. Právě to bylo klíčovým faktorem na pozadí revolt arabského jara, a jak ukázaly protesty v Chile, Brazílii, Izraeli, Turecku a Indii, sociální napětí pramenící z nerovnosti na celém světě sílí.

Nerovnost příjmů se celosvětově už desítky let zvyšuje. Přestože se mnoha rozvojovým a rozvíjejícím se ekonomikám podařilo vyzvednout miliony lidí z extrémní chudoby, pod povrchem vždy bublal pocit, že růst jde ruku v ruce s větší nerovností. Stále trvalejší nezaměstnanost a podzaměstnanost však nyní dávají prohlubování nerovnosti nový impulz, jak ve zprávě pro skupinu G-20 uvedla v červenci OECD.

V důsledku finanční krize z roku 2008 dnes nezaměstnanost mladých lidí dosahuje v rozvinutých zemích průměrně 16% a v některých evropských státech převyšuje 40%.

S ohledem na to se úkol zajistit růst pro všechny přesunul na vrchol globální hospodářsko-politické agendy. Podle Vyhlídky globální agendy Světového ekonomického fóra se prohlubující se příjmová nerovnost dokonce stane druhým nejvýznamnějším světovým trendem roku 2014 – předčí ji pouze napětí na Blízkém východě.