Stát pro umění, nebo umění pro stát?

Září je tradičně doba, kdy se operní společnosti a orchestry vracejí z Aix, Salcburku, Tanglewoodu a bezpočtu dalších letních festivalů do domovských měst. Jejich rentrée je (na obou stranách Atlantiku) poznamenáno také návratem obav o formu financování vážné hudby.

Symfonický život v Americe je eurocentrický téměř ve všech ohledech s výjimkou financování. Zatímco Američané spoléhají při financování živé klasické hudby na soukromé příspěvky odpočitatelné od daňového základu a tržby ze vstupného, Evropané dávají přednost přímé vládní podpoře umění.

Paradoxní je, že zatímco příznivci umění ve Spojených státech se již dlouho vyslovují pro přijetí „evropského modelu“ – díky němuž se Evropané těší z bohatého a rozmanitého kulturního života –, sama Evropa je nucena změnit svůj systém podpory na takový, který bude více záviset na soukromých penězích a pokladnách.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/mZTsVsc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.