25

Velká stagnace příjmů

BERKELEY – Debata o nerovnosti se dnes často zaměřuje na disproporční akumulaci příjmů a bohatství velmi malou skupinou domácností ve Spojených státech a dalších rozvinutých ekonomikách. Méně sledovaný – avšak stejně rozvratný – je ovšem trend k poklesu či stagnaci příjmů u většiny ostatních domácností.

Během velké části poválečného období, vlastně až do prvních let nového tisíciletí měl silný růst HDP a zaměstnanosti v rozvinutých ekonomikách za následek, že téměř všechny domácnosti zaznamenávaly růst příjmů, a to před zdaněním a transfery i po nich. V důsledku toho mohly nové a nové generace vyrůstat v očekávání, že se budou mít lépe než jejich rodiče. Podle nového výzkumu společnosti McKinsey Global Institute však už toto očekávání nemusí být opodstatněné.

Během posledních deseti let nastalo u většiny domácností v rozvinutých zemích náhlé zastavení růstu příjmů, přičemž mezi nejhůře postiženými jsou domácnosti svobodných či rozvedených žen nebo mladých zaměstnanců s nižším vzděláním. Reálný příjem ze mzdy a kapitálu u domácností v odpovídajících částech spektra distribuce příjmů byl ve 25 rozvinutých ekonomikách v roce 2014 nižší než v roce 2005 zhruba u dvou třetin domácností – to je více než 500 milionů lidí. Naproti tomu od roku 1993 do roku 2005 vykazovalo stagnaci či pokles příjmů méně než 2% domácností.

Růst vládních transferů a nižší daňové sazby snížily dopad stagnace či poklesu tržních příjmů na disponibilní příjmy. I přesto se se stagnací či poklesem disponibilních příjmů potýkalo v letech 2005 až 2014 plných 20-25% domácností, oproti necelým 2% v předešlých 12 letech.