Spekulanti u čerpadel

WASHINGTON – Ještě před několika týdny, kdy cena ropy prudce stoupala, probíhala vášnivá debata o relativní roli základních ekonomických ukazatelů a spekulací na rostoucí ceny ropy. A ačkoliv dnes ceny ropy ustoupily ze svého maxima, nesmí být tato debata zapomenuta, protože má hluboké politické důsledky a vládní představitelé by byli pošetilí, kdyby je ignorovali.

Pokud jsou vyšší ceny způsobeny základními ekonomickými ukazateli, pak ropné trhy samozřejmě fungují, jak by měly. Pokud za ně však mohou spekulace, musí politici zasáhnout a přitáhnout otěže chování, které zatěžuje globální ekonomiku obrovskými a zbytečnými náklady. A postavíme-li vedle sebe důkazy, pak vše ukazuje na to, že příčinou jsou skutečně spekulace.

Na spekulace svaluje vinu mnoho aktérů na ropných trzích, avšak většina ekonomů obhajuje fungování těchto trhů a poukazuje na základní ekonomické ukazatele. Ekonomové přitom argumentují mimo jiné tím, že za vyšší ceny může slabý dolar. Protože se ropa oceňuje v dolarech, je díky slabému dolaru levnější pro spotřebitele v jiných zemích, což zvyšuje globální poptávku.

Druhý argument zní tak, že za vyšší ceny ropy mohou nižší úrokové sazby a očekávání vyšších dlouhodobých cen. To údajně snížilo nabídku, neboť producenti jsou motivováni ponechat ropu pod zemí a vytěžit ji později.

Třetí argument tvrdí, že pokud by za růst cen mohly spekulace, měly by se zvýšit také ropné zásoby, poněvadž spekulanti by ropu nespotřebovávali, ale skladovali ji za účelem pozdějšího prodeje. A protože se zásoby nezvýšily, žádné spekulace se nekonají.

Všechny tři argumenty jsou slabé. Cena ropy se zvýšila o mnoho více, než o kolik klesl dolar. To znamená, že ceny ropy vzrostly i v jiných zemích, což mělo poptávku snížit, nikoliv zvýšit. Příčinou oslabení dolaru jsou navíc právě vysoké ceny ropy, nikoliv naopak. Je to dáno tím, že vysoké ceny ropy zvedly inflaci ve Spojených státech, zhoršily obchodní schodek USA a zvýšily pravděpodobnost, že se recese v Americe bude chovat jako daň na spotřebitelské výdaje.

Subscribe to PS Digital
PS_Digital_1333x1000_Intro-Offer1

Subscribe to PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Stejně tak se neobjevily žádné zprávy o neobvyklém snižování produkce – což je podstata druhého argumentu. Prudký růst cen ropy naopak dává nezávislým producentům podnět, aby produkci zvýšili. Současné úrovně dosáhly ceny ropy naposledy v roce 1980, což ukazuje, že „křečkovat“ ropu v zemi může být špatný byznys. Rovněž OPEC má silný zájem na udržení produkce. Chce držet nižší ceny, aby zachovala závislost globální ekonomiky na ropě a odrazila technologickou náhradu v podobě alternativních zdrojů energie.

A konečně argument o skladování nebere v potaz různé druhy zásob. Rekordně vysoké spekulativní ceny tak pravděpodobně způsobily, že obchodníci s ropnými nádržemi uvolnili zásoby, avšak tyto zásoby nakoupili spekulanti, kteří jsou nyní aktivními nájemci komerčních skladovacích kapacit. Z toho vyplývá, že spekulanti mohou šroubovat ceny nahoru a zvyšovat své zásoby i tehdy, když se celkové komerční zásoby mění jen málo.

Spekulace na ropných trzích navíc mohly vyvolat „dozvukové spekulace“, v jejichž rámci nakupují koncoví uživatelé rafinované produkty předem, aby se ochránili proti budoucímu zvýšení cen. Dodávky poté skladují ve svých kapacitách, takže se celkové rafinované zásoby zvyšují, avšak toto zvýšení není součástí vykazovaných komerčních zásob.

Dokázat, že za vyšší ceny mohou spekulace, je vždy obtížné, protože spekulace se obvykle objevují na pozadí silných základních ukazatelů. V případě dnešních ropných trhů však existují pádné důkazy, které ukazují na bující spekulace. Jedním z klíčových ukazatelů je doložená změna charakteru obchodování s ropou, kdy spekulanti (tj. finanční instituce a hedge fondy) se na obchodování podílejí 70 procenty, oproti 37 procentům před sedmi lety.

Pokud jde o základní tržní ukazatele, v podmínkách poptávky a nabídky nenastaly žádné změny, které by vysvětlovaly míru nečekaného skoku v cenách ropy. Aktuální vývoj cen ropy navíc odpovídá spekulacím. V červnu ceny ropy poskočily za jediný den o 11 dolarů vzhůru a v červenci za tři dny spadly o 15 dolarů. Takové výkyvy neodpovídají trhu vyvíjejícímu se v souladu se základními ekonomickými ukazateli.

Navzdory velikosti ropného trhu mohou spekulace hýbat s cenami kvůli neelastičnosti poptávky a nabídky. Poptávka po ropě se kvůli strnulosti chování a pevně daným technologiím mění jen málo a přizpůsobení produkce zase vyžaduje čas. Kvůli těmto vlastnostem je ropný trh na spekulace náchylný.

Spekulativní nákupy se mohou jen pramálo projevit v zásobách, poněvadž ve srovnání s celkovým trhem jsou tyto nákupy malé a globální systém skladování má mnoho rezervních kapacit. V důsledku toho mohou spekulativní vysoké ceny přetrvávat po značnou dobu, než je ekonomické ukazatele srazí dolů, jak se podle všeho konečně děje.

Odhodlání jednat má s klesajícími cenami zákonitě sklon ochabovat. Taková je podstata behaviorální reakce na krizi a je to i důvod, proč může špatný stav přetrvávat. Pokud bychom však ponechali systém beze změny, zachováme tím zranitelnost globální ekonomiky vůči budoucím spekulativním vlnám, které si nemůžeme dovolit.

Vezměme jen v úvahu, jak současná vlna zvýšila globální inflaci, snížila příjmy chudých lidí na celém světě, oslabila dolar, prohloubila americký obchodní schodek, zhoršila globální finanční nestabilitu a zvýšila pravděpodobnost globální recese. Tento otřesný výčet si zaslouží naléhavou politickou akci.

https://prosyn.org/cfL6dugcs