CAMBRIDGE – Teroristické útoky, jež minulý měsíc otřásly Bombají, nebyly namířeny jen proti indickému hospodářství a pocitu bezpečí. Jejich obecnějším cílem bylo obrátit v trosky indicko-pákistánské zmírňování napětí, které se formuje od roku 2004. Útočníci si nezakrývali tváře ani se nevyhodili do povětří trhavinami napěchovanými do kabátů. O anonymitu neusilovali. Chtěli být rozpoznáni jako obhájci jisté věci. Pokud se tato jejich věc nezačne plně chápat a její kořeny se neodhalí napříč regionem, tento útok se může ukázat jako začátek rozkladu jižní Asie.
Regionální konflikt, zahrnující všechny státy oblasti a narůstající počet nestátních aktérů, zplodil velký počet cvičených bojovníků, čekajících na povolání ke slávě. Živnou půdu konfliktu v Indii i v Pákistánu vytvářejí ekonomické nerovnosti a sociální nespravedlnost. Využívání a zneužívání náboženské horlivosti, ať už „džihádistické“ či „fundamentalisticky hinduistické“, bije u kořenů komunitní harmonie v jižní Asii do očí.
Prameny značné části současných potíží lze najít Afghánistánu, jehož tragédie nikdy nemohla zůstat uzavřená uvnitř jeho vymezených hranic. Směřování regionu se změnilo, když se bojovníci za afghánskou svobodu z 80. let prostřednictvím zločinného podniku, jehož se s nadšením účastnil Západ i muslimský svět, proměnili v „mudžáhedíny“. Pákistán, odjakživa sužovaný nejistotou ohledně Indie, se stal centrem této proměny. Západ se domníval, že se po pádu sovětského impéria posunul dál, ale celý region – a čím dál víc i celosvětová obec – za tento hanebný projekt nadále platí vysokou daň.
CAMBRIDGE – Teroristické útoky, jež minulý měsíc otřásly Bombají, nebyly namířeny jen proti indickému hospodářství a pocitu bezpečí. Jejich obecnějším cílem bylo obrátit v trosky indicko-pákistánské zmírňování napětí, které se formuje od roku 2004. Útočníci si nezakrývali tváře ani se nevyhodili do povětří trhavinami napěchovanými do kabátů. O anonymitu neusilovali. Chtěli být rozpoznáni jako obhájci jisté věci. Pokud se tato jejich věc nezačne plně chápat a její kořeny se neodhalí napříč regionem, tento útok se může ukázat jako začátek rozkladu jižní Asie.
Regionální konflikt, zahrnující všechny státy oblasti a narůstající počet nestátních aktérů, zplodil velký počet cvičených bojovníků, čekajících na povolání ke slávě. Živnou půdu konfliktu v Indii i v Pákistánu vytvářejí ekonomické nerovnosti a sociální nespravedlnost. Využívání a zneužívání náboženské horlivosti, ať už „džihádistické“ či „fundamentalisticky hinduistické“, bije u kořenů komunitní harmonie v jižní Asii do očí.
Prameny značné části současných potíží lze najít Afghánistánu, jehož tragédie nikdy nemohla zůstat uzavřená uvnitř jeho vymezených hranic. Směřování regionu se změnilo, když se bojovníci za afghánskou svobodu z 80. let prostřednictvím zločinného podniku, jehož se s nadšením účastnil Západ i muslimský svět, proměnili v „mudžáhedíny“. Pákistán, odjakživa sužovaný nejistotou ohledně Indie, se stal centrem této proměny. Západ se domníval, že se po pádu sovětského impéria posunul dál, ale celý region – a čím dál víc i celosvětová obec – za tento hanebný projekt nadále platí vysokou daň.