Solidaritu zdolává únava

Demokracie zbavuje lesku své hrdiny se stejnou jistotou, s níž revoluce požírají své děti. Pětadvacet let předáci Solidarity zosobňovali vlastnosti potřebné k vítězství v polském boji za demokracii: nepoddajnou odvahu tváří v tvář komunistickému leviatanovi a velkorysost a prozíravé odhodlání během předávání moci. Jednalo se o skvělé a vznešené vlastnosti, které dnes většině Poláků připadají naprosto zbytečné.

Právě takové je smutné poselství polských parlamentních voleb, jež proběhly před dvěma týdny, a nedělních nerozhodných prezidentských voleb (v nichž 23. října rozhodne volební souboj mezi Donaldem Tuskem a Lechem Kaczynským). Jistěže, naprosto zavrženi skončili komunisté-postkomunisté, již polské politice dominovali od roku 1989 – v parlamentních volbách levice získala stěží 11% hlasů. Odvržena však byla i stará garda Solidarity. Polsko prahne po něčem novém.

Nynější polské volby byly první, v nichž postkomunistická levice dopadla bezvýznamně. Postkomunisté vědí, že už dále nemohou žít z odkazu organizovanosti a disciplíny, a proto si zvolili bystrého a atraktivního lídra, jemuž je 34 let. Nemá nic společného s komunistickou érou a z významných postů propustil všechny dřívější členy Strany, ba bývalému ministerskému předsedovi Leszku Millerovi dokonce znemožnil působení v parlamentu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Cb6r3OR/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.