Městská vesnice

CAMBRIDGE – „Chci být jeho součástí – New York, New York,“ zpíval Frank Sinatra o městu, které už přilákalo tolik ambiciózních lidí světa, od umělců a interpretů po obchodníky a bankéře. V jistém smyslu není těžké tento jev vysvětlit; metropole jako New York, typická multikulturní populací, nadnárodními korporacemi a zástupy talentovaných jedinců, kypí příležitostmi. Působení velkoměst ale sahá mnohem hlouběji než jen k plodům hospodářství, ba i kultury; města mohou zásadně měnit životy lidí – a dokonce lidi samotné.

Geoffrey West s týmem badatelů v roce 2010 zjistil, že několik socioekonomických hodnot – pozitivních i negativních – se s růstem velikosti místní populace zvyšuje. Jinými slovy, čím větší město, tím vyšší průměrná mzda, hladina produktivity, počet patentů na osobu, zločinnost, četnost úzkostných stavů a výskyt HIV.

Konkrétně, když se město co do velikosti zdvojnásobí, všechny míry ekonomické aktivity vzrostou asi o 15 % na hlavu. Proto se lidé stěhují do velkoměst; a právě proto města vzkvétají.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/PJt5DoY/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.