11

Sledování a americká svoboda

CAMBRIDGE – Od chvíle, kdy Edward J. Snowden zveřejnil informace o pokračujícím shromažďování obrovského množství dat o elektronické komunikaci občanů Spojených států i jiných zemí Národní bezpečnostní agenturou (NSA), pozornost se zbytečně upírá na jeho osobní situaci. Důležitější otázkou – ještě předtím, než Rusko udělilo Snowdenovi dočasný azyl – však je situace amerických občanských svobod. Provinily se USA pokrytectvím, jak tvrdí Rusko, Čína a další země?

Před odpovědí na tuto otázku je důležité odlišit dvě témata, která ve veřejné debatě splynula: elektronickou špionáž proti zahraničním entitám a domácí sledování vlastních občanů vládou.

Už před Snowdenovými odhaleními se kybernetická špionáž stala významným jablkem sváru v americko-čínských vztazích. Diskutovalo se o ní na červnovém „summitu v košilích“ mezi prezidenty Barackem Obamou a Si Ťin-pchingem a obě vlády se dohodly, že vytvoří speciální pracovní skupinu pro tuto otázku.

USA obviňují Čínu z využívání kybernetické špionáže ke krádežím duševního vlastnictví v bezprecedentním měřítku. Kromě jiných veřejných zdrojů přitom mohou poukazovat na studii, kterou vypracovala společnost Mandiant zabývající se kybernetickou bezpečností a která odhalila zdroj mnoha podobných útoků v jednom objektu Lidově osvobozenecké armády v Šanghaji. Čína kontruje tím, že i ona je obětí bezpočtu kybernetických útoků, z nichž mnohé mají původ v USA.