Sledování a americká svoboda

CAMBRIDGE – Od chvíle, kdy Edward J. Snowden zveřejnil informace o pokračujícím shromažďování obrovského množství dat o elektronické komunikaci občanů Spojených států i jiných zemí Národní bezpečnostní agenturou (NSA), pozornost se zbytečně upírá na jeho osobní situaci. Důležitější otázkou – ještě předtím, než Rusko udělilo Snowdenovi dočasný azyl – však je situace amerických občanských svobod. Provinily se USA pokrytectvím, jak tvrdí Rusko, Čína a další země?

Před odpovědí na tuto otázku je důležité odlišit dvě témata, která ve veřejné debatě splynula: elektronickou špionáž proti zahraničním entitám a domácí sledování vlastních občanů vládou.

Už před Snowdenovými odhaleními se kybernetická špionáž stala významným jablkem sváru v americko-čínských vztazích. Diskutovalo se o ní na červnovém „summitu v košilích“ mezi prezidenty Barackem Obamou a Si Ťin-pchingem a obě vlády se dohodly, že vytvoří speciální pracovní skupinu pro tuto otázku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/B9RnWWf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.