0

Malé ekonomiky, velké problémy a globální provázanost

WASHINGTON – Řecký HDP, který dosahuje asi 300 miliard dolarů, představuje přibližně 0,5% světového výkonu. Veřejný dluh této země, jenž činí 470 miliard dolarů, je vzhledem k velikosti řecké ekonomiky velmi vysoký, ale jinak nedosahuje ani 1% globálního dluhu – a necelou polovinu vlastní soukromé (převážně řecké) banky. Investiční banka Barclays Capital odhaduje, že jen několik málo globálně významných zahraničních finančních ústavů má v řeckých vládních dluhopisech podíl blížící se 10% jejich kapitálu Tier 1, přičemž podíly většiny ostatních bank jsou mnohem nižší.

Přinejmenším na papíře by tedy Řecko nemělo být systémově významnou ekonomikou. Přesto existuje několik důvodů, proč v případě řecké krize značně hrozí rozšíření do dalších oblastí. Řecko navíc není v tomto ohledu samo.

Za prvé existují v případě Řecka obavy z rozšíření nákazy do dalších evropských zemí nacházejících se v tísni, jako jsou Portugalsko a Irsko nebo i Španělsko a Itálie. Americké peněžní fondy navíc značně investovaly do nástrojů vydaných některými z exponovaných bank.

Pak jsou zde různé deriváty typu credit-default swapů (CDS), jejichž prostřednictvím se banky držící řecký dluh pojistily proti nesplácení. Budou-li se CDS koncentrovat v konkrétních finančních institucích, pak by tyto instituce mohly být ohroženy – dokonce víc než prvotní kupci řeckého dluhu. Nikdo však neví, kdo kolik derivátů drží nebo zda tyto deriváty riziko snižují, anebo zvyšují, poněvadž CDS se průhledně neobchodují na otevřených burzách.