SARAJEVO – Téměř přesně před 13 lety ukončila daytonská mírová dohoda pod americkým vedením tři a půl roku trvající válku v& Bosně. Dnes této zemi reálně hrozí kolaps. A stejně jako v& roce 1995 je zapotřebí odhodlání a transatlantické jednoty, nemáme-li náměsíčným krokem zabřednout do další krize.
Bosenskosrbský premiér Milorad Dodik, kdysi miláček mezinárodního společenství (a zejména Spojených států) kvůli svému odporu vůči nacionalistické srbské Demokratické straně, převzal agendu této strany, aniž se ušpinil její genocidní zátěží. Jeho dlouhodobá politika se zdá zřejmá: dostat svou srbskou entitu, Republiku srbskou, do situace, kdy by se mohla odtrhnout, jakmile se k& tomu naskytne příležitost. S& využitím slabin v& ústavní struktuře Bosny, unavenosti mezinárodního společenství a neschopnosti EU lpět na vlastních podmínkách se mu za dva roky podařilo do značné míry obrátit skutečný pokrok v& Bosně dosažený za posledních 13 let, kriticky oslabit instituce bosenského státu a téměř zastavit rozvoj země ve funkční (a s& EU slučitelný) stát.
Dodikovo počínání přiživují ruské pobídky a petrodolary. Jeho soupeř, prezident celé Bosny a Hercegoviny Haris Silajdžić, navíc zdůraznil potřebu zrušit dvě entity tvořící současnou Bosnu a vytvořit jediný nefederální stát. Dodik tvrdí, že respektuje Dayton, zatímco Silajdžić si přeje jeho revizi, avšak oba muži porušují jeho základní princip: federální systém uvnitř jediného státu. Tato toxická interakce představuje jádro dnešní bosenské krize.
SARAJEVO – Téměř přesně před 13 lety ukončila daytonská mírová dohoda pod americkým vedením tři a půl roku trvající válku v& Bosně. Dnes této zemi reálně hrozí kolaps. A stejně jako v& roce 1995 je zapotřebí odhodlání a transatlantické jednoty, nemáme-li náměsíčným krokem zabřednout do další krize.
Bosenskosrbský premiér Milorad Dodik, kdysi miláček mezinárodního společenství (a zejména Spojených států) kvůli svému odporu vůči nacionalistické srbské Demokratické straně, převzal agendu této strany, aniž se ušpinil její genocidní zátěží. Jeho dlouhodobá politika se zdá zřejmá: dostat svou srbskou entitu, Republiku srbskou, do situace, kdy by se mohla odtrhnout, jakmile se k& tomu naskytne příležitost. S& využitím slabin v& ústavní struktuře Bosny, unavenosti mezinárodního společenství a neschopnosti EU lpět na vlastních podmínkách se mu za dva roky podařilo do značné míry obrátit skutečný pokrok v& Bosně dosažený za posledních 13 let, kriticky oslabit instituce bosenského státu a téměř zastavit rozvoj země ve funkční (a s& EU slučitelný) stát.
Dodikovo počínání přiživují ruské pobídky a petrodolary. Jeho soupeř, prezident celé Bosny a Hercegoviny Haris Silajdžić, navíc zdůraznil potřebu zrušit dvě entity tvořící současnou Bosnu a vytvořit jediný nefederální stát. Dodik tvrdí, že respektuje Dayton, zatímco Silajdžić si přeje jeho revizi, avšak oba muži porušují jeho základní princip: federální systém uvnitř jediného státu. Tato toxická interakce představuje jádro dnešní bosenské krize.