14

Sokrates v Silicon Valley

LONDÝN – Pokud by byl Sokratův ovád v Silicon Valley, musel by pobodat spoustu líných koní. Obyvatelé této technopole jako by si vůbec nevšimli, že je vnější svět začal vnímat jinak, a to radikálně jinak. Na hlavní světové technologické centrum, které bylo kdysi všeobecně uctíváno jako pařeniště inovací, se stále více pohlíží s podezíravostí a záští.

Ano, Silicon Valley je stále předmětem obdivu jako zdroj invencí a tvořivé destrukce; současně však panuje všeobecný názor, že ztratilo svůj etický kompas. Vzhledem k šířícím se zprávám o laxním přístupu k soukromí dat, nemravnému pohrdání důstojností méně šťastných občanů a sílícímu pocitu, že technologické společnosti vnucují zbytku světa svou preferovanou politickou agendu, jsou nespokojenost a rozčarování stále silnější.

Při pohledu zvenčí vidí svět firmy, z nichž čiší vědomí, že mají na něco nezadatelné právo – projevují to například opovrhováním místními regulacemi, když expandují do měst po celém světě, od Berlína po Rio de Janeiro. Mají tak neskonalou víru v sílu svých znalostí a kvalifikace, že jsou přesvědčené, že právě ony dovedou svět na cestu k pravdě. Tato domýšlivá jistota není nijak nová – Spojené státy byly koneckonců založeny na misionářském zápalu –, avšak etická arogance nová je.

Ne všechny technologické firmy by se samozřejmě měly házet do jednoho pytle s hlavními hříšníky. Nedávný příval vysoce sledovaných případů však poškozuje pověst sektoru jako celku. Když svět pohlédne do Silicon Valley a vidí tam rezonanční komoru sebestředné pýchy, pak předpokládá, že její součástí jsou i zralé a zákonů dbalé technologické firmy.