0

Máme kývnout afirmativní akci?

Rovnoprávnost vÅ¡ech občanů je základním prvkem liberálního řádu. Rovná práva nabízejí příležitost účastnit se politiky, sdružovat se a svobodně vyjadřovat vlastní názor. Otevírají ale také dveře hospodářské angažovanosti a účasti v sociálních institucích, jako je Å¡kolství. Ústavní záruky těchto práv jsou obrovským úspěchem dlouhého boje za postavení občana, charakteristického pro uplynulá dvě století.

Tyto zákonné záruky práv jsou ovÅ¡em často nedostatečné. Dokonce ani právo volit nemá velký význam pro někoho, kdo je naprosto závislý na jiných lidech či institucích. Rovnost před zákonem zůstává prázdným slibem pro každého, kdo si nemůže dovolit jí využít nebo prostě neví, jak to učinit.

Právo občanů na vzdělání v souladu s nadáním vyžaduje podporu mnoha druhů. Jedním z velkých témat sociálního rozvoje bylo proto v minulém století naplňování abstraktní koncepce rovnosti práv sociálním obsahem. To se rovnalo například podpoře prostřednictvím informovanosti a politického vzdělávání. V oblasti Å¡kolství to často znamenalo vyčleňování zdrojů na finanční pomoc studentům, kterou představují zvýhodněné půjčky či stipendia.

Přesto jakmile byla vÅ¡echna opatření učiněna, některé neústupné překážky rovnosti participace přetrvávaly. V řadách nejúspěÅ¡nějších občanů byly nadále podprůměrně zastoupeny celé velké skupiny. Jednalo se zejména o ženy a některé kulturní menÅ¡iny, zejména ty, jež vymezují nedobrovolné „askriptivní" rysy jako barva kůže.