0

Bylo by dobře zaútočit na Írán?

Prezident George W. Bush řekl, že íránský vývoj jaderných zbraní je nepřijatelný a nedávné zprávy v tisku naznačují, že jeho administrativa přezkoumává preventivní vojenské možnosti. V Íránu se prezident Mahmúd Ahmadínedžád vzpírá diplomatickým snahám Evropské unie a dalších a jadernou problematiku využívá k sešikování domácí podpory. Je už příliš pozdě, abychom zabránili boji kdo z koho?

Írán tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřen výhradně na mírová využití a že coby signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) má právo vyvíjet zařízení pro obohacování uranu a další technologie. Věnoval ovšem 18 let podvádění inspektorů dohlížející Mezinárodní agentury pro atomovou energii, což některé země přivedlo k argumentaci, že Írán poškodil svou důvěryhodnost a pozbyl práva na obohacování uranu na své půdě.

Rusko nabídlo, že zajistí služby obohacování a regenerace jaderného materiálu pro účely civilního reaktoru, který v Íránu buduje. Kdyby se Írán zajímal výlučně o mírová využití, ruský návrh nebo jiný plán (například uskladnění zásob nízko obohaceného uranu v Íránu) by mohl jeho potřeby uspokojit. Fakt, že Irán trvá na obohacování na svém území, se všeobecně připisuje touze produkovat vysoce obohacený uran potřebný pro bombu.

Byla by íránská bomba skutečně tak špatná? Někteří pozorovatelé tvrdí, že by se stala základem stabilního atomového odstrašování v regionu, analogickému k nukleárnímu mrtvému bodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem během studené války. Avšak výroky íránských lídrů popírající holocaust a vyzývající ke zničení Izraele nejenže připravily Írán o podporu v Evropě, ale také stěží přimějí Izrael k ochotě kvůli vyhlídkám na stabilní odstrašování dát v sázku svou existenci.