12

Osud Abeho Japonska

TOKYO – Když se tento týden setká Shinzo Abe v Soulu s jihokorejským prezidentem Park Geun-hye a čínským premiérem Li Keqiang, učiní tak jako lídr země, kterou v současnosti mnoho lidí ve světě silně podceňuje. Tato dynamika bude jistě během prvního summitu tří severovýchodních mocností Asie od roku 2012 patrná.

Před třemi dekádami mnoho lidí ve svém hodnocení Japonska přemýšlelo opačným směrem. Mnoho Američanů se bálo, že budou předběhnuti, když japonský příjem per capita předčil ten americký; japonské strojírenství určovalo mezinárodní standardy; a některé knihy dokonce předpovídaly eventuální válku s Japonskem jako s jadernou supervelmocí. Taková vidění vycházela z působivého ekonomického růstu Japonska po válce; po více než dvou dekádách potíží nám pouze připomínají nebezpečí přímočarých odhadů.

Toto nebezpečí stále zůstává. V reakci na rychlý růst Číny a asertivity vedení komunistické strany vykresluje současné všeobecné vnímání Japonsko jako zemi druhotné významnosti – což je obdobně chybné.

Navzdory ekonomickému zpomalení si Japonsko zachovává impozantní energetické zdroje. Je to demokracie, která žije v míru více než 70 let, se stabilní společností a vysokým životním standardem. Příjem per capita má pětkrát větší než Čína a obyvatele Pekingu mohou Tokiu pouze závidět jeho kvalitu ovzduší a bezpečnostní normy. Jeho ekonomika zůstává třetí největší na světě, udržovaná vysoce sofistikovaným průmyslem.