Nepalese health worker applies chlorhexidine to the umbilical cord of a newborn PRAKASH MATHEMA/AFP/Getty Images

Chránit zdraví žen je ekonomická nutnost

BANGKOK – Mai bylo 17 let, když se svým přítelem začali být sexuálně aktivní. Jelikož svobodní adolescenti v jejich zemi nemají bez souhlasu rodičů přístup k antikoncepci, rozhodli se obejít se bez ní. Nedlouho nato Mai otěhotněla.

Jako dospívající matka má Mai v systému veřejného zdravotnictví své země přístup k předporodní, porodní i poporodní péči. Systém ale nekryje antikoncepci a bez práce na plný úvazek si ji Mai nemůže dovolit platit ze svého. Takže ačkoli by Mai druhému těhotenství ráda předešla nebo jej odložila do budoucna, opět nemá jinou možnost než obejít se bez antikoncepce.

V asijsko-pacifickém regionu, kde přístup ke komplexním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví zůstává nerovný, jsou příběhy jako ten Maiin až příliš běžné. Navzdory významnému pokroku v některých zemích na cestě k všeobecné dostupnosti zdravotní péče – prioritě Cílů udržitelného rozvoje (CUR) Organizace spojených národů – stěžejní součást péče o zdraví žen propadává trhlinami. Dokud nebudou v rámci programů financování zdravotnictví v širším a úplnějším rozsahu kryty služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně plánování rodiny, snahy o zajištění zdravotní péče všem potřebným budou nadále nedostatečné.

https://prosyn.org/tS98G4bcs