0

Sex, Berlusconi a Putinova postel

ŘÍM – Politické a sexuální úspěchy italského premiéra Silvia Berlusconiho tvoří po celém světě náplň novinových titulků, a to nejen v bulvárním tisku. Tyto historky by se daly pokládat za vtipné – což samy o sobě bezpochyby jsou –, kdyby ovšem tolik nepoškozovaly Itálii a neprozrazovaly tolik o zkostnatělé politice země.

Navzdory rychle se šířícím skandálům je totiž „národní Silvio“ („Il Silvio Nazionale“) i nadále zdaleka nejpopulárnějším a nejúspěšnějším italským politikem (ačkoliv dnes jeho popularita v průzkumech veřejného mínění vůbec poprvé od druhého návratu do premiérské funkce v roce 2008 klesla pod 50%).

Důvod Berlusconiho politické dlouhověkosti navzdory mnoha jeho klopýtnutím je zčásti kulturní. Stejně jako další latinské země či země z oblasti Středozemního moře, které mají silnou katolickou tradici, se také italská společnost dávno naučila pokorně akceptovat život ve falši: na jedné straně silnou vazbu na církev a rodinné hodnoty a na druhé straně paralelní život – často vedený před zraky všech – tvořený milenkami a dalšími „pochybnými“ styky.

Italští katoličtí političtí předáci dnes takový život často vedou. Nepočítáme-li samotného Berlusconiho, mohli i další rozvedení muži, jako například šéf středové Katolické strany Pier Ferdinando Casini nebo předseda parlamentu Gianfranco Fini, bez mrknutí oka pronášet dopoledne vášnivé projevy o důležitosti tradičního rodinného svazku a posvátnosti manželství, odpoledne se zúčastnit dojemné audience u papeže a večer uhánět ke svým nesezdaným partnerkám a matkám svých nejnovějších potomků.