KÁBUL – V Afghánistánu jsme se před sedmi lety prostřednictvím války, která odstavila Tálibán od moci, vydali na cestu. Krok za krokem bylo ledasčeho dosaženo, ve prospěch Afghánistánu i světa.
V roce 2001 jsme my Afghánci byli za necelých 45 dní osvobozeni od metly terorismu a od Tálibánu. Afghánský lid tehdy choval velké naděje na bezodkladně báječnou budoucnost. Některé z těchto nadějí se naplnily. Naše děti jsou opět ve školách. Zhruba 85% Afghánců má dnes přístup k určité zdravotní péči, což je o 9% víc než v roce 2001. Dětská úmrtnost – v roce 2001 jedna z nejhorších na světě – klesla o 25%. Demokracie, svobodný tisk, ekonomické přínosy a lepší živobytí – to všechno tu je.
Bohužel však stále zápolíme s Tálibánem a al-Káidou. V čem jsme pochybili, že máme – a zbytek světa s námi – méně bezpečí?
KÁBUL – V Afghánistánu jsme se před sedmi lety prostřednictvím války, která odstavila Tálibán od moci, vydali na cestu. Krok za krokem bylo ledasčeho dosaženo, ve prospěch Afghánistánu i světa.
V roce 2001 jsme my Afghánci byli za necelých 45 dní osvobozeni od metly terorismu a od Tálibánu. Afghánský lid tehdy choval velké naděje na bezodkladně báječnou budoucnost. Některé z těchto nadějí se naplnily. Naše děti jsou opět ve školách. Zhruba 85% Afghánců má dnes přístup k určité zdravotní péči, což je o 9% víc než v roce 2001. Dětská úmrtnost – v roce 2001 jedna z nejhorších na světě – klesla o 25%. Demokracie, svobodný tisk, ekonomické přínosy a lepší živobytí – to všechno tu je.
Bohužel však stále zápolíme s Tálibánem a al-Káidou. V čem jsme pochybili, že máme – a zbytek světa s námi – méně bezpečí?