MOSKVA: Právo na „sebeurčení“ dominuje mezinárodní politice už celá dvě století. V poválečné éře byli jeho největšími advokáty marxisté, kteří trvali na tom, aby byl tento teorém zahrnut i do Charty OSN. Toto poskytnutí legitimity národním aspiracím mnoha podrobeným národům tehdy velmi napomohlo k eliminaci koloniálního systému. Měl by ale být tento princip „sebeurčení“ uplatňován i nadále, aby svíral dnešní svět?
Jen si představte ten chaos, který by mohl následovat, kdyby bylo všem separatistům umožněno pokračovat v jejich osvobozenecké cestě ve světě, ve kterém okolo dvou tisíc různých etnických skupin žije ve více jak 150-ti různých státech. Dnes proto není separatismus problémem, který by se týkal jednotlivých států a společností, ale problémem, který musí zajímat celou globální společnost.
Samozřejmě, kdyby všechny složky národa myšlenku separace přijaly za svou, pak by vytvoření nového národního státu nijak nenaráželo na odpor světového společenství. Ale když jednotlivé části společnosti se svým rozdělením nesouhlasí, stává se separatismus věcí ilegální. A tak svět prostě musí vzdorovat jednostranným snahám o separaci, protože separatismus je dnes mnohem nebezpečnější, než v dobách postkoloniálních, a to zejména kvůli zdvojenému zlu mezinárodního extremismu a extremismu náboženskému.
MOSKVA: Právo na „sebeurčení“ dominuje mezinárodní politice už celá dvě století. V poválečné éře byli jeho největšími advokáty marxisté, kteří trvali na tom, aby byl tento teorém zahrnut i do Charty OSN. Toto poskytnutí legitimity národním aspiracím mnoha podrobeným národům tehdy velmi napomohlo k eliminaci koloniálního systému. Měl by ale být tento princip „sebeurčení“ uplatňován i nadále, aby svíral dnešní svět?
Jen si představte ten chaos, který by mohl následovat, kdyby bylo všem separatistům umožněno pokračovat v jejich osvobozenecké cestě ve světě, ve kterém okolo dvou tisíc různých etnických skupin žije ve více jak 150-ti různých státech. Dnes proto není separatismus problémem, který by se týkal jednotlivých států a společností, ale problémem, který musí zajímat celou globální společnost.
Samozřejmě, kdyby všechny složky národa myšlenku separace přijaly za svou, pak by vytvoření nového národního státu nijak nenaráželo na odpor světového společenství. Ale když jednotlivé části společnosti se svým rozdělením nesouhlasí, stává se separatismus věcí ilegální. A tak svět prostě musí vzdorovat jednostranným snahám o separaci, protože separatismus je dnes mnohem nebezpečnější, než v dobách postkoloniálních, a to zejména kvůli zdvojenému zlu mezinárodního extremismu a extremismu náboženskému.