Balthus painting 'Thérèse revant'  Brill/ullstein bild via Getty Images

Moralizování a umění

NEW YORK – Chuck Close je americký umělec proslulý malbou rozměrných portrétů. Silně ochrnutý Close je upoutaný na invalidní vozík. Dřívější modelky jej obvinily, že od nich žádal, aby se vysvlékly, a měl sexuální narážky, které v nich vzbudily pocit zneužití. Národní galerii ve Washingtonu toto chování přimělo zrušit plánovanou výstavu Closeova díla. Univerzita v Seattlu zase sejmula autoportrét umělce z vysokoškolské budovy.

Kdybychom měli z muzeí a galerií odstranit veškeré umění proto, že neschvalujeme chování tvůrců, velké sbírky by byly záhy značně prořídlé. Rembrandt krutě týral svou milenku, Picasso byl hrubý ke svým manželkám, Caravaggio bažil po mladých chlapcích a spáchal vraždu a tak dále.

A co literáti? Céline byl jízlivý antisemita. William S. Burroughs v opilecké pomatenosti zastřelil svou ženu a Norman Mailer jednu ze svých manželek pobodal nožem. Filmoví režiséři? Sexuálně nevhodný jazyk nechme stranou: Erich von Stroheim pro vlastní potěšení natáčel hromadné orgie. Charliemu Chaplinovi se líbily velice mladé dívky. A pak je tu Woody Allen, podezíraný, ale nikdy neobviněný ze zneužívání své sedmileté adoptované dcery.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/OVnoVNF/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.