BAGDÁD – Od svržení Saddáma Husajna po více než třech desetiletích tyranské vlády uplynulo deset let. Snem Iráčanů po jeho pádu bylo vybudování nového, prosperujícího a demokratického Iráku. Země žijící v míru sama se sebou i se svými sousedy a mající ústavu, která bude podporovat základní lidská práva a vládu zákona, byla touhou téměř všech obyvatel.
Spojené státy a jejich spojenci však postrádali soudržnou vizi irácké budoucnosti, nemluvě o zdravé politice pro postsaddámovskou éru. Označili Irák za okupovanou zemi a USA jmenovaly v zemi správce, který se záhy rozhodl rozpustit všechny existující bezpečnostní, vojenské a mediální instituce. Kromě toho zavedl zákon o debaasifikaci, který vyhnal členy strany Baas ze všech oficiálních funkcí bez možnosti bránit se právní cestou, což vydláždilo cestu sektářství a v konečném důsledku i obecnému násilí a neklidu.
Tyto nešťastné – a vposledku katastrofální – události položily nestabilní základy ve strategické zemi nacházející se v jádru značně problémového, ale přesto životně důležitého regionu. V následujících deseti trýznivých letech procházel Irák postupnými fázemi špatného řízení, země se rozdrobovala a hatila sny Iráčanů, kteří museli přihlížet, jak jejich milovaná vlast znovu sklouzává k autoritářství a jak je téměř denně porušována ústava. Svět to sledoval a zdálo se, že není v jeho moci cokoliv podniknout.
BAGDÁD – Od svržení Saddáma Husajna po více než třech desetiletích tyranské vlády uplynulo deset let. Snem Iráčanů po jeho pádu bylo vybudování nového, prosperujícího a demokratického Iráku. Země žijící v míru sama se sebou i se svými sousedy a mající ústavu, která bude podporovat základní lidská práva a vládu zákona, byla touhou téměř všech obyvatel.
Spojené státy a jejich spojenci však postrádali soudržnou vizi irácké budoucnosti, nemluvě o zdravé politice pro postsaddámovskou éru. Označili Irák za okupovanou zemi a USA jmenovaly v zemi správce, který se záhy rozhodl rozpustit všechny existující bezpečnostní, vojenské a mediální instituce. Kromě toho zavedl zákon o debaasifikaci, který vyhnal členy strany Baas ze všech oficiálních funkcí bez možnosti bránit se právní cestou, což vydláždilo cestu sektářství a v konečném důsledku i obecnému násilí a neklidu.
Tyto nešťastné – a vposledku katastrofální – události položily nestabilní základy ve strategické zemi nacházející se v jádru značně problémového, ale přesto životně důležitého regionu. V následujících deseti trýznivých letech procházel Irák postupnými fázemi špatného řízení, země se rozdrobovala a hatila sny Iráčanů, kteří museli přihlížet, jak jejich milovaná vlast znovu sklouzává k autoritářství a jak je téměř denně porušována ústava. Svět to sledoval a zdálo se, že není v jeho moci cokoliv podniknout.