NEW HAVEN – Kdyby člověk hledal dokonalý příklad, proč je tak těžké zajistit dobré fungování finančních trhů, stačilo by, aby se zaměřil na obtíže a kontroverze kolem crowdfundingu (hromadného financování projektů) ve Spojených státech. Po více než tříletém rokování zveřejnila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) v říjnu konečný nález, který umožní pravý crowdfunding; přesto nový regulační rámec zdaleka nesplňuje to, co je k celosvětovému pozvednutí crowdfundingu zapotřebí.
Pravý nebo také akciový crowdfunding se týká činnosti onlinových platforem, které prodávají podíly startupových firem přímo velkému počtu drobných investorů, přičemž obcházejí tradiční rizikový kapitál nebo investiční bankovnictví. Tento koncept je analogický s konceptem internetových aukcí. Místo aby však umožňoval jednotlivcům nabízet celému světu nábytek, má crowdfunding rychle vybrat peníze od zasvěcených lidí pro firmy, jimž by bankéři nemuseli rozumět. Rozhodně se to zdá fascinující.
Regulátoři mimo USA jsou často shovívavější a některé crowdfundingové platformy už fungují. Například nizozemský Symbid i britský Crowdcube byly založeny v roce 2011. Na světových trzích však crowdfunding stále nepředstavuje významný faktor. A to se bez odpovídající – a novátorské – finanční regulace nezmění.
NEW HAVEN – Kdyby člověk hledal dokonalý příklad, proč je tak těžké zajistit dobré fungování finančních trhů, stačilo by, aby se zaměřil na obtíže a kontroverze kolem crowdfundingu (hromadného financování projektů) ve Spojených státech. Po více než tříletém rokování zveřejnila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) v říjnu konečný nález, který umožní pravý crowdfunding; přesto nový regulační rámec zdaleka nesplňuje to, co je k celosvětovému pozvednutí crowdfundingu zapotřebí.
Pravý nebo také akciový crowdfunding se týká činnosti onlinových platforem, které prodávají podíly startupových firem přímo velkému počtu drobných investorů, přičemž obcházejí tradiční rizikový kapitál nebo investiční bankovnictví. Tento koncept je analogický s konceptem internetových aukcí. Místo aby však umožňoval jednotlivcům nabízet celému světu nábytek, má crowdfunding rychle vybrat peníze od zasvěcených lidí pro firmy, jimž by bankéři nemuseli rozumět. Rozhodně se to zdá fascinující.
Regulátoři mimo USA jsou často shovívavější a některé crowdfundingové platformy už fungují. Například nizozemský Symbid i britský Crowdcube byly založeny v roce 2011. Na světových trzích však crowdfunding stále nepředstavuje významný faktor. A to se bez odpovídající – a novátorské – finanční regulace nezmění.