Budování laskavé ekonomiky

DAVOS – Modely hlavního proudu dnešní ekonomie vycházejí ze dvou zásadních předpokladů: zaprvé, lidské bytosti jsou v podstatě sobečtí aktéři, jednající racionálně tak, aby zvyšovali svůj vlastní užitek – takzvaný homo economicus; ale zadruhé, sebestředné jednání, jak měla ukázat metafora „neviditelné ruky“ předložená Adamem Smithem, může bezděčně rozvíjet obecné blaho. Oba předpoklady jsou očividně chybné.

Abychom dokázali řešit naléhavé globální problémy, jako jsou změna klimatu a nerovnost, je třeba převládající ekonomické modely revidovat a zapracovat do nich jiné motivační systémy, které mohou vyvolávat odlišné lidské chování. Takové realistické modely, založené na empirickém výzkumu v psychologii a neurovědách, by společnostem umožnily rozvíjet svůj smysl pro soucit a vytvářet nový typ „starostlivé ekonomie,“ která uceleněji reflektuje, co znamená být lidský.

Neurovědecké studie ukázaly, že lidé mohou být motivováni starostlivostí a soustavami sounáležitosti stejně snadno jako mocí a úspěchem či spotřebou a touhou. Vždyť evolučně jsme vyvinutí k tomu, abychom vytvářeli stabilní vztahy, budovali důvěru a pečovali o děti a to vše vyžaduje schopnost soucitu a vcítění. Když si uvědomíme, že tyto systémy motivace ke starostlivosti jsou společné všem lidem, dokonce že většinu s námi sdílí další zvířata, svět se začne jevit zcela jinak.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/oqkOxJlcs