0

Věda v ohrožení

PAŘÍŽ: Před sto lety, když Anatole France přemýšlel o tom, co by budoucnost mohla přinést, řekl tehdy: „mým snem je číst knihy školáků, které tito budou mít v roce 2000.“ S tím, jak se milénium stalo minulostí, snad bychom se mohli zeptat, zda-li jsou naši školáci svými knihami inspirováni tak, jak o tom kdysi snil a doufal Anatole France.

Dvacáté století bylo svědkem obrovské technické revoluce, například přineslo televizi, leteckou dopravu anebo raketové technologie. Na určité úrovni došlo rovněž ke dvěma pojmovým revolucím. Od atomu až po hvězdy nyní známe podrobný a funkční obrázek téměř každého fyzického fenoménu. Jedinou velkou neznámou našich vědomostí přestavuje vlastní původ vesmíru. Druhá konceptuální revoluce byla zahájena molekulární biologií. I zde nyní máme přesný a funkční obrázek všech životních procesů, od bakterií až po lidstvo. A opět, jedinou neznámou přestavuje vlastní původ života: představa jakési „zárodečné hmoty“ v oceánech, v níž se nukleotidy a peptidy jaksi samy od sebe zorganizovaly v živé organismy, není tak úplně přesvědčivá.

Dnešní učebnice tyto úspěchy podrobně a s hrdostí popisují. Nicméně něco velmi důležitého, důležitého pro další rozvoj vědy, postrádají naše děti. Chybí jim smysl pro údiv nad budoucím vědeckém pokroku; zmocňuje se jich rostoucí kulturní nezájem o vědu. Navíc, zesilující právní překážky dalšímu vědeckému progresu dusí veškerou vynalézavost.

Anatole France žil v době velkých vynálezců jako byl Gustave Eiffel a Thomas Edison. Mohl sledovat počátky nadcházející exploze průmyslové revoluce XX. století, když jen několik velkých společností zavedlo technické inovace a učinilo z elektřiny, chemických výrobků, dopravních prostředků, komunikačních prostředků a počítačů klíčové prvky dennodenního života lidí. Ale ty stejné společnosti, které utvářely většinu dvacátého století, jsou nyní pod krátkozrakým tlakem svých akcionářů, aby se vzdaly svých dlouhodobých výzkumných projektů ve prospěch krátkodobých zisků. Stačí se podívat na ropné společnosti: třebaže celý svět čelí rostoucí nejistotě ohledně nových zdrojů energie, tyto společnosti, které disponují jak intelektuálními, tak i materiálními prostředky, jež by je připravily na příští století, se více méně vzdaly své role a o nové vize se nestarají.