0

Věda a smysl života

Většina náboženství obsahuje a prosazuje určité představy o smyslu života a nabízí věřícím zdůvodnění, proč existujeme my i všechny ostatní organismy. Zřejmě základní definicí náboženské víry je přesvědčení, že život slouží nějakému (božskému) účelu. Věda však na otázku: „Má život nějaký vyšší smysl?" vždy odpovídala rozhodným „ne".

Alespoň do nynějška.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Vědečtí spisovatelé Eric Schneider a Dorion Sagan v řadě svých přednášek a ve své chystané knize uvádějí, že i z vědeckého hlediska slouží život určitému účelu, a má proto smysl, který přesahuje lidské já. K tomuto závěru dospěli, když se snažili vyřešit rozpor, jenž dlouho mátl ty, kdo se zabývají biologií a současně fyzikou.

Živé organismy jsou očividně projevem uspořádání hmoty do složitých struktur. Přeměňují chemické látky a systematicky je dopravují a skladují účelnými způsoby. Nad úrovní jednotlivých organismů pak vytvářejí společenstva a ekosystémy. Tyto základní biologické pojmy všichni známe a všichni jsme zároveň součástí těchto procesů. Podstatou této biologické hry je podle všeho řád a evoluce vede k vytváření složitějších organismů a lépe organizovaných struktur.

To je samozřejmě v rozporu s jedním ze základních fyzikálních principů: s druhým termodynamickým zákonem, který říká, že entropie - rozpad veškeré hmoty a energie ve vesmíru až do konečného stavu inertní rovnoměrnosti - se s každým dalším procesem zvyšuje. Čím více se svět vyvíjí, tím větší neuspořádanost v něm panuje. Fyzikové dokonce přijímají myšlenku, že entropie definuje směr času. Na konci bude všechno rozpadlé a nahodile rozprostřené.

Jak tedy Schneider se Saganem řeší rozpor mezi tím, co o životě zjevně platí - totiž že organizuje hmotu do stále složitějších organismů a struktur -, a představou, že neuspořádanost by se měla zvyšovat a řád vytrácet? A co je neméně důležité: jak může věda spatřovat ve vyřešení tohoto zdánlivého rozporu smysl života?

Podstatou je, že druhý termodynamický zákon opravdu platí a existence života skutečně napomáhá ke zvyšování entropie. Jinými slovy: život podporuje neuspořádanost. Někoho by mohlo napadnout, že tato poučka by mohla platit pouze v případě, kdyby byl logickým vyústěním evoluce a inteligentního života jaderný výbuch, jenž by rozdrtil zeměkouli v prach. Nic takového však Schneider se Saganem na mysli nemají. Místo toho rozlišují mezi hmotou a energií a tvrdí, že u hmoty organizované ve strukturách dochází k šíření energetických gradientů rychleji než u hmoty nahodile distribuované.

Jako příklad uvádějí jev, který pivaři znají už dávno. Pokud chcete vyprázdnit lahev s vodou (nebo s pivem) a obrátíte ji vzhůru nohama, voda začne vytékat v přerušovaných doušcích. Pokud však lahev roztočíte a vytvoříte uvnitř ní vír, bude voda vytékat mnohem rychleji a pravidelněji. Vír v lahvi představuje ve vodě strukturu. Voda vytékající z lahve je v podstatě hmota ztrácející potenciální energii. Struktura tak urychluje šíření energetického gradientu.

Stejně tak je během horkého dne vzduch v lese díky vypařování a transpiraci ve stromech chladnější než nad přilehlou pustinou. Energetický gradient, v tomto případě ve formě tepla, se díky struktuře lesa a života v něm šíří efektivněji.

Čím složitější je struktura, tím efektivněji probíhá šíření energie. V tomto směru jsou na tom populace lépe než jednotlivci; ještě lépe jsou pak na tom ekosystémy a zdaleka nejefektivnější jsou lidské společnosti se špičkovými technologiemi.

Fake news or real views Learn More

Podle tohoto argumentu tedy druhý termodynamický zákon není v rozporu s existencí života; spíše je jeho příčinou . Tento zákon žene vývoj na vyšší úroveň složitosti a k vyvinutějším společnostem a technologiím z jediného důvodu, jímž je šíření energetických gradientů.

Život má tedy konečně v očích vědy vyšší smysl - přestože naplnění druhého termodynamického zákona není právě tím, co měli nábožensky založení lidé na mysli.