36

Schengen a evropská bezpečnost

BRUSEL – Další klíčový evropský projekt se ocitá v ohrožení. Přibližně dvacet let poté, co byly na základě Schengenské smlouvy – která dnes zahrnuje 26 zemí včetně čtyř nečlenů Evropské unie – poprvé zrušeny hraniční kontroly, obnovilo Německo kontroly na svých hranicích s Rakouskem a Francie na svých hranicích s Belgií. Kontroly mají být dočasné a drtivá většina ostatních hranic zůstává otevřená. Evropa však zjevně nesměřuje k větší otevřenosti – a to je vážný problém.

Tento odklon od „Evropy bez hranic“, vyvolaný záběry na uprchlíky kráčející přes vnitřní hranice, dále zesílily zprávy, že většina strůjců listopadových útoků v Paříži přicestovala z Belgie a někteří možná vstoupili do EU přes Balkán, když se vydávali za uprchlíky. Vznikl tedy předpoklad – posílený mnoha evropskými politiky, zejména ministry vnitra –, že musí dojít ke kompromisu mezi bezpečností a otevřeností. To však zdaleka není přesné.

Ve skutečnosti se zdá, že opětovné zavedení hraničních kontrol je příkladem „bezpečnostního divadla“ – politiky, která má vyvolat u veřejnosti dojem, že se něco dělá. Odklon od Schengenu však zdaleka nezvýší bezpečí Evropanů, ale ve skutečnosti bude boj proti terorismu ztěžovat, protože státy budou nuceny vyčlenit cenné zdroje – v případě úplného zrušení smlouvy by se jednalo o tisíce policistů – na kontrolu dokladů na hranicích. A tyto zdroje by už pak přímo nepřispívaly k vyšetřování teroristických aktivit.

Toto vyšetřování přitom potřebuje maximální pomoc. Jeho cíl – identifikovat hrstku teroristů ukrývajících se mezi miliony spořádaných občanů dříve, než spáchají násilný akt – se koneckonců rovná hledání jehly v kupce sena. Vědomí pomýlené logiky za obnovením hraničních kontrol je pravděpodobně i důvod, proč policejní představitelé zůstávají v diskusích o této otázce obezřetní.