CAMBRIDGE: Sotva se uklidnila bouře okolo asijské finanční krize, světové hospodářství musí čelit další pohromě, která může mít navíc nedozírnější následky pro zdraví globálního ekonomického systému. Její příčinou tentokrát nejsou bankéři prchající z rozvojových trhů, nýbrž krize legitimity celosvětového obchodního režimu.
Jak demonstrovaly pouliční střety doprovázející neúspěšnou konferenci Světové obchodní organizace (TWO) v Seattlu, záměrem seskupení obhájců pracovních, lidských a environmentálních práv byla sabotáž WTO, která institucionálně ztělesňuje globální obchod. WTO je zároveň v nemilosti rozvojových zemí, které se cítí odcizeny pravidlům, jež jim podle jejich názoru neprospívají. Vzniklá propast mezi těmito skupinami a agendou propagovanou Spojenými státy a Evropskou unií je zdrojem destabilizace světové ekonomiky.
Všechny strany svorně tvrdí, že stabilita světového hospodářství je založena na systému globálních pravidel. A právě tato pravidla jsou jádrem celého sporu. Odpůrci liberalizace obchodu ostře napadají tajnůstkářství a „nedemokratičnost“ Světové obchodní organizace a vliv soukromých zájmů na její strategii. Podle nich obchodní systém dává přednost produktivnosti před pracovními podmínkami, životním prostředím a ochranou spotřebitele. Rozvojové země si stěžují na restriktivní opatření týkající se jejich exportu (oděvy, zemědělské výrobky, pracovní síla) a obávají se toho, že smyslem posledních požadavků týkajících se pracovní síly a životního prostředí je oslabit jejich konkurenceschopnost.
CAMBRIDGE: Sotva se uklidnila bouře okolo asijské finanční krize, světové hospodářství musí čelit další pohromě, která může mít navíc nedozírnější následky pro zdraví globálního ekonomického systému. Její příčinou tentokrát nejsou bankéři prchající z rozvojových trhů, nýbrž krize legitimity celosvětového obchodního režimu.
Jak demonstrovaly pouliční střety doprovázející neúspěšnou konferenci Světové obchodní organizace (TWO) v Seattlu, záměrem seskupení obhájců pracovních, lidských a environmentálních práv byla sabotáž WTO, která institucionálně ztělesňuje globální obchod. WTO je zároveň v nemilosti rozvojových zemí, které se cítí odcizeny pravidlům, jež jim podle jejich názoru neprospívají. Vzniklá propast mezi těmito skupinami a agendou propagovanou Spojenými státy a Evropskou unií je zdrojem destabilizace světové ekonomiky.
Všechny strany svorně tvrdí, že stabilita světového hospodářství je založena na systému globálních pravidel. A právě tato pravidla jsou jádrem celého sporu. Odpůrci liberalizace obchodu ostře napadají tajnůstkářství a „nedemokratičnost“ Světové obchodní organizace a vliv soukromých zájmů na její strategii. Podle nich obchodní systém dává přednost produktivnosti před pracovními podmínkami, životním prostředím a ochranou spotřebitele. Rozvojové země si stěžují na restriktivní opatření týkající se jejich exportu (oděvy, zemědělské výrobky, pracovní síla) a obávají se toho, že smyslem posledních požadavků týkajících se pracovní síly a životního prostředí je oslabit jejich konkurenceschopnost.