7

Bombardováním za morálku

NEW YORK – Cit pro slova byl vždy nejsilnější zbraní amerického prezidenta Baracka Obamy. Teď se však zdá, jako by ho vlastní slova chytila do pasti.

Protože v březnu prohlásil, že Spojené státy „nebudou tolerovat použití chemických zbraní proti syrskému lidu“, a protože loni hovořil o „červené čáře“, kterou nelze překročit, ztratí nyní tvář, pokud rázně nezareaguje na zavraždění více než tisíce civilistů sarinem, jeho pachatelem je údajně syrský režim. Hrozba ztráty tváře však samozřejmě není dobrým důvodem k napadení jiné země.

Proč se vůbec Obama uchýlil k této svazující rétorice? Proč má vést červená čára právě tudy? Ministr zahraničí John Kerry měl pravdu, když označil použití plynu za „morální zvrhlost“. Totéž však platí i o mučení dětí, jímž občanská válka v Sýrii před více než dvěma lety začala. A je zabíjení civilistů chemickými látkami morálně zvrhlejší, než když je bombardujete, střílíte nebo necháváte zemřít hladem?

Přinejmenším od nasazení hořčičného plynu v první světové válce se všeobecně předpokládá, že určité zbraně jsou nemorálnější než jiné. Zbraně hromadného ničení, zejména jaderné bomby, rozhodně páchají větší škody rychleji než konvenční výzbroj. Skutečně však existuje zřetelný morální rozdíl mezi zabitím zhruba 100 000 lidí v Hirošimě jedinou atomovou bombou a zabitím ještě většího počtu lidí v Tokiu během jedné noci bombardování zápalnou municí? Bylo zplynování Židů nemorálnější, než když je postříleli samopaly do otevřených hrobů?