0

Jak zachránit ztracenou generaci evropských pracujících

MILÁN – Narůstající počet mladých Evropanů začíná uvažovat tak jako Antoine Bloyé, hrdina románu Paula Nizana, který prohlásil: „Když mi bylo dvacet, nebyl bych to nazval nejlepší dobou svého života.“ Globální finanční krize mladé tvrdě postihuje. Pomalé zotavování z recese bude možná ještě horší. Mladí lidé, kteří na trh práce vstoupili postranním vchodem dohod na dobu určitou, jsou teď první mezi propouštěnými, jakmile jejich smlouvám končí platnost.

Dočasné zaměstnávání bylo v Evropě po víc než deset let pohonem tvorby pracovních míst. Jak se ovšem dalo očekávat, teď přechodně zaměstnaní tvoří hlavní skupinu, kde se pracovní místa ruší.

Od počátku recese ve třetím čtvrtletí roku 2008 ubylo v Evropské unii pět milionů pracovních míst obsazených lidmi do 40 let. V této věkové kategorii se soustřeďuje téměř 90 procent veškerých ztrát pracovních míst. Těm, kdo si právě dokončují vzdělání a vstupují na trh práce, hrozí riziko, že se stanou ztracenou generací, tak jako jejich japonští souputníci, kteří do pracovního života vstupovali na počátku tamního poklesu 90. let.

Kvůli vyšší ekonomické nejistotě firmy nabízejí pouze smlouvy na dobu určitou. Právě to se dělo ve Švédsku během tamní finanční krize v 90. letech, kdy se podíl dočasně zaměstnaných osob, navzdory jejich masovému propouštění, v celkové zaměstnanosti zvýšil z 10 na 16 %.