Oil in Saudi Arabia Reza/Getty Images

Saúdskoarabská reformní cesta

BEJRÚT – Téměř po dvou letech od doby, co ceny ropy začaly prudce klesat, čelí přední světoví producenti vyhlídce velkých úprav, které budou mít dalekosáhlé hospodářské, sociální a politické důsledky. Tyto úpravy budou dozajista nesmírně náročné – zejména pro středněpříjmové země, jako je Saúdská Arábie, které nedisponují masivními fondy bohatství jako například Spojené arabské emiráty –, avšak zároveň těmto zemím nabízejí významnou příležitost zamyslet se nad možnostmi, jak produktivněji zorganizovat společnost.

Zdá se, že Saúdská Arábie tuto výzvu přijala. Tento týden zveřejnila plán s názvem Vize 2030, který jí má zajistit trvale udržitelný dlouhodobý růst. Plán byl veleben i kritizován za svou ambicióznost, jejímž dokladem je například cíl učinit z království během následujících dvou desetiletí 15. největší ekonomiku světa – ekonomiku, která se bude vyznačovat kvalifikovanou pracovní silou, otevřenými trhy a kvalitním vládnutím. Jedním z klíčových způsobů, jimiž chce Saúdská Arábie tohoto cíle dosáhnout, je diverzifikace jejího portfolia aktiv a prodej akcií státního ropného giganta Aramco za účelem založení suverénního fondu.

Vize 2030 však neřeší jeden klíčový problém: nízkou participaci pracovní síly. V současné době je zaměstnaných pouze 41% obyvatel v produktivním věku, oproti průměru OECD ve výši 60%. A ti, kdo pracují, často zastávají místa v přezaměstnaných veřejných agenturách. Toto je největší nedostatek saúdské ekonomiky a jeho vyřešení bude složitější než vyřešení kteréhokoliv jiného problému.

https://prosyn.org/ChKB7jHcs