Tak přece Sarko versus Ségo

Překvapením prvního kola francouzských prezidentských voleb bylo, že nedošlo k žádnému překvapení, kromě ohromné míry volební účasti. Na prvních dvou místech skončili předák pravice a předačka levice, už dlouho dva favorité v průzkumech veřejného mínění.

Z prvního kola vyšli čtyři vítězové a jeden jasný poražený. Prvním vítězem je demokracie. Když jsem v neděli šel se svými dětmi volit – v poklidné oslavě toho, čím demokracie je, když dobře funguje –, poprvé v životě jsem musel trpělivě čekat v poměrně dlouhé frontě. K volbám totiž přišlo 85% voličů, což ve Francii představuje nejvyšší míru účasti v prezidentských volbách od doby, kdy v roce 1965 naposledy kandidoval Charles de Gaulle.

Tuto mobilizaci zčásti vysvětluje ponaučení z prvního kola hlasování roku 2002, které bylo svědkem vysoké míry neúčasti a překvapivého vyřazení socialisty Lionela Jospina. S nástupem nové generace politických lídrů se rovněž zdá, že Francouzi – o nichž se soudilo, že jsou vůči politice cyničtí – znovu získali svou jedinečnou vášeň pro politiku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/rdfHcPU/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.