4

Čtyři „cé“ pro inovace

PAŘÍŽ – Dnes se všeobecně uznává, že inovace jsou nezbytnou podmínkou trvale udržitelného hospodářského růstu. Ať už jde o hluboce převratné změny nebo o pouhá přírůstková vylepšení produktů, služeb či obchodních modelů, jejich výsledky zvyšují dlouhodobou produktivitu ekonomiky. A inovace jsou nutné nejen pro rozvinuté ekonomiky, ale i pro rozvíjející se trhy, které zaznamenávají stále nižší výnosy, pokud pouze přebírají nejlepší praxi rozvinutých ekonomik. Ačkoliv však všechny země potřebují inovace, osvědčené a odzkoušené přístupy nefungují pro všechny trhy.

Clayton Christensen z Obchodní fakulty Harvardovy univerzity identifikoval tři široké formy inovací, které posilují firmy – a v konečném důsledku i ekonomiky. Firmy mohou činit přírůstkové změny stávajících produktů, čímž se stávají konkurenceschopnějšími v již existujícím tržním segmentu; za druhé mohou zavádět produkty vytvářející nové tržní segmenty, jako byly legendární walkman od firmy Sony nebo iPhone od Applu; a za třetí mohou vyvinout produkt – jmenujme například elektřinu, automobil nebo internetový vyhledávač –, který je tak převratný, že učiní celý sektor nebo způsob podnikání téměř zastaralým.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Úkolem pro vlády je vymýšlet způsoby, jak povzbudit firmy nebo jednotlivce, aby se zapojili do většího počtu podobných inovací, a podpořili tak hospodářský růst. Velké části výzkumu v této oblasti, kterou ovlivnilo dílo Michaela Portera z Harvardovy univerzity, dominují „klastrové (shlukové) studie“, které se obvykle zaměřují na zlepšení produktivity v rozvíjejících se ekonomikách a regionech s rozvinutými ekonomikami. V důsledku toho se pozornost politiků přesunula v posledních dvou desetiletích od snahy pochopit takzvané asijské ekonomické tygry ke snaze napodobit úspěšné klastry typu Silicon Valley, bostonské Route 128, tchajwanského Hsinchu Parku, jihokorejského Daedeok Science Town nebo izraelského Silicon Wadi.

Tyto klastry však často vykazují atributy, které nelze tak snadno napodobit jinde. Lze tvrdit, že úspěchy Silicon Valley jsou spíše funkcí jedinečného kulturního dědictví než vládní politiky (ačkoliv vláda nepřímo podpořila některé nejúspěšnější tamní začínající firmy). Stejně tak platí, že brzká strategická vládní intervence – včetně plánování, dotací a státního vlastnictví –, která podpořila inovacemi tažené růstové modely v Izraeli, Jihokorejské republice a na Tchaj-wanu, není v mnoha zemích prostě a jednoduše dostupná.

Naštěstí zde existuje třetí přístup, který je patrný na četných úspěších inovací v Evropě, Asii, na Blízkém východě i jinde a jenž neměl ani státní podporu, ani se nevyskytl uvnitř nějaké neopakovatelně kreativní podnikatelské kultury. Vezměme si například internetovou telekomunikační firmu Skype založenou v Estonsku, videohru „Angry Birds“ od finské firmy Rovio, navigační systém GPS TomTom vyvinutý v Nizozemsku, jiný navigační systém Navigon nebo hudební stahovací službu SoundCloud, obojí vytvořené v Německu, arabského poskytovatele internetových služeb Maktoob nebo rychle se vyvíjející firmu Rubicon zabývající se animačním vzděláváním, která byla podobně jako Maktoob založena v Jordánsku, případně společnosti Infosys a Wipro, dva z mnoha úspěšných technologických podniků z Indie.

Během studia těchto a dalších případů identifikovala Inovační a strategická iniciativa při INSEAD čtyři faktory – čtyři „cé“ –, které podporují technologické inovace a podnikatelského ducha: náklady („cost“), příhodnost („convenience“), kalibr („caliber“) a kreativní destrukci („creative destruction“). Úspěch spočívá ve schopnosti firem kombinovat tyto faktory buďto v jediné zemi nebo na několika trzích současně.

Například Niklas Zennström a Janus Friis odešli z rodného Švédska, respektive Dánska do Estonska a v této zemi s nízkými náklady a množstvím talentů vytvořili Skype. Kreativně destruktivní myšlení obou Skandinávců se tak zkombinovalo s estonským prostředím, levným a vstřícným vůči podnikání.

Švédští zakladatelé serveru SoundCloud, Alexander Ljung a Eric Wahlforss, se zase rozhodli, že se jim bude lépe působit v relativně levném Berlíně, srdci evropské undergroundové hudební scény. Stejně tak Samíhu Tukanovi a Hassámu Chúrymu, kteří vytvořili Maktoob (dnes vlastněný společností Yahoo), se podařilo skloubit komparativní výhodu jordánského tvůrčího talentu a nízkých nákladů s kvalitou a příhodností dubajské infrastruktury a obchodních sítí.

Někdy je převažující přínos jednoho či více faktorů rozhodující. Kalibr finské infrastruktury, pracovní síly a domácích sítí „přebil“ obavy finských zakladatelů firmy Rovio z vysokých nákladů a nepříhodné polohy jejich země, takže se rozhodli založit novou firmu doma.

Fake news or real views Learn More

Inovativní začínající firmy působící v mobilním a globalizovaném světě však budou stále častěji zjišťovat, že dokážou obejít omezení určité lokality tím, že přesunou některá nebo všechna svá aktiva či provozy do lokality jiné. Úkolem pro vlády je zlepšit tyto méně mobilní faktory inovací – náklady, kalibr a příhodnost – tak, aby dokázaly přilákat, udržet a povzbudit volně plynoucí kapitál a nejkreativnější občany.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.