2

Jak zajistit růst v Asii

SOUL – Rozvíjející se asijské ekonomiky by měly být pyšné na svou hospodářskou odolnost. Přestože globální ekonomiku sužuje chabý růst, setrvale vysoká nezaměstnanost a silná dluhová zátěž, rozvíjející se a rozvojové ekonomiky v regionu rostly v letech 2000-2010 průměrným tempem 6,8% ročně, čímž zvýšily globální produkci a podpořily úsilí o zotavení.

Úspěch regionu stojí na dynamickém růstu v Číně a Indii, které v přepočtu podle parity kupní síly představují téměř 60% celkového HDP kontinentu. Změny hospodářské politiky a strukturální reformy, které nastaly po asijské finanční krizi v letech 1997-1998, navíc v uplynulém desetiletí podstatně snížily náchylnost tohoto regionu k finančním šokům.

Asie však nemůže podlehnout sebeuspokojení: finanční soustavy zůstávají křehké, ekonomiky jsou zatížené vysokými fiskálními deficity i deficity běžného účtu a celkově je Asie i nadále příliš závislá na severoamerických a evropských vývozních trzích, což zvyšuje její zranitelnost vůči vnějším šokům.

Budou-li se navíc podmínky v eurozóně dál zhoršovat, mohlo by to silně postihnout i Asii. Už dnes si druhotné efekty z obchodních a finančních přenosových kanálů začínají vybírat daň: tempo růstu čínského HDP činilo ve druhém čtvrtletí roku 2012 v průměru 7,6%, což bylo znatelné zpomalení, a očekává se, že indický růst letos klesne zhruba na 6%.