0

Saddám Husajn před zákonem

Co je v sázce v procesu se Saddámem Husajnem, který má začít 19. října? Řízení, jež přichází pouhé čtyři dny po referendu o irácké ústavě a velebí se jako „konstituční okamžik“ podobný soudům s králi Karlem X. a Ludvíkem XVI., má pomoci s postupem iráckého přechodu od tyranie k demokracii. Zdaří se mu to?

Všechny signály zatím napovídají, že proces stěží splní své ambiciózní cíle. Trestní soudnictví v poválečném Iráku od počátku připomínalo vykořeněný konstitucionalismus: rozdrobená soudní řízení, radikální čistky, narušené volby. Nechvalně proslula kvapná poinvazní „debaasifikace“, která podlomila pravomoci mnoha jsoucích institucí v zemi.

Směs individuální a kolektivní zodpovědnosti, jež se k represivním režimům váže, často vede k dilematu, jak vlastně naložit se starými institucemi. V Iráku však proplach armády a policie pouze zanechal zemi ve vnitřním bezpečnostním vakuu. Ve chvíli, kdy si zodpovědná místa chybu uvědomila, byla už škoda napáchána a bezpečnost zbytečně obětována. Navíc byly rovněž zničeny potenciální zdroje legitimity v probíhající irácké ústavní reformě, například parlament.

Nedostatek legitimních institucí potřebných ke znovuzavedení právního řádu je zřetelný v debatě kolem toho, jaký orgán a čí rozsudek se má uplatnit nad Saddámem Husajnem. Měl by být tribunál národní, nebo mezinárodní? Tato otázka podtrhuje problematický vztah mezinárodního humanitárního práva k použití síly.