0

Saddám a Arabové

S koncem režimu Saddáma Husajna se rozsah týrání iráckého lidu začíná jasně ukazovat. Odkrývají se masové hroby, otevírají mučírny. Bezpočet Iráčanů dnes otevřeně líčí děsivé příběhy vražd a zmizení jejich drahých.

V ostatních arabských státech se politické špičky ani média těmito aspekty Saddámovy vlády dosud příliš nezaobíraly. Mají pádný důvod se takovému bližšímu pohledu vyhýbat. Mnozí ze Saddámovy vlády přímo těžili. Přezkoumávat, co Saddám v Iráku prováděl, pro ně znamená přezkoumávat svou vlastní roli v podpoře více než tří desítek let brutality.

Vrcholná doba Saddámových vztahů s arabským světem nastala v 80. letech během irácko-íránské války. Saddámův útok na Írán utišil strach arabských režimů, že by Írán ajatolláha Chomejního mohl exportovat svou islámskou revoluci. Zesnulý jordánský monarcha král Husajn se přidával k Saddámovi, když prováděl kontroly frontových linií. Státy Perského zálivu, obzvláště Saúdská Arábie a Kuvajt, nabídly Saddámovi masivní finanční a mediální podporu.

Egyptská střediska moci - armáda, podnikatelé, novináři a ideologické strany - hrála v podpoře Saddámovy války proti Íránu prominentní roli. Sýrie byla jedinou výjimkou v tomto chóru arabského přitakání Saddámovi, protože její zesnulý lídr, prezident Háfiz Asád, se přidal k Íránu.