BIŠKEK – Pro mnoho západních pozorovatelů je důvodem války na Ukrajině touha ruského prezidenta Vladimira Putina obnovit ruskou sféru vlivu a zajistit bezpečnost Ruska proti pronikání ze strany Západu – a zejména NATO. Ve skutečnosti se však válka vede mezi dvěma protichůdnými hodnotovými systémy: jeden z nich je založený na historické velikosti a globálním vlivu země, kdežto podstatou druhého je hodnota občanů a kvalita jejich života.
Základní rozdíl mezi Východem a Západem v jistém smyslu nebyl nikdy ideologický. Během studené války byly kapitalistické severské země socialističtější, než kdy byl Sovětský svaz. Rozdíl byl vždy spíše v principech. Oproti severským zemím nebyly v Sovětském svazu rovnost a spravedlnost nikdy součástí systému řízení. Sovětský systém navzdory deklaracím nepodporoval ve své faktické politice lidskou důstojnost.
Když jsem se nedávno zeptal svých studentů na katedře mezinárodních vztahů Kyrgyzské státní univerzity, co činí zemi velkou, jejich odpovědi se točily kolem vojenské síly, hospodářského rozvoje a geopolitického vlivu. Tyto odpovědi mají kořeny ve starém schématu, podle něhož velikost státu závisí na jeho schopnosti diktovat svou politiku a nutit druhé, aby plnili jeho vůli.
BIŠKEK – Pro mnoho západních pozorovatelů je důvodem války na Ukrajině touha ruského prezidenta Vladimira Putina obnovit ruskou sféru vlivu a zajistit bezpečnost Ruska proti pronikání ze strany Západu – a zejména NATO. Ve skutečnosti se však válka vede mezi dvěma protichůdnými hodnotovými systémy: jeden z nich je založený na historické velikosti a globálním vlivu země, kdežto podstatou druhého je hodnota občanů a kvalita jejich života.
Základní rozdíl mezi Východem a Západem v jistém smyslu nebyl nikdy ideologický. Během studené války byly kapitalistické severské země socialističtější, než kdy byl Sovětský svaz. Rozdíl byl vždy spíše v principech. Oproti severským zemím nebyly v Sovětském svazu rovnost a spravedlnost nikdy součástí systému řízení. Sovětský systém navzdory deklaracím nepodporoval ve své faktické politice lidskou důstojnost.
Když jsem se nedávno zeptal svých studentů na katedře mezinárodních vztahů Kyrgyzské státní univerzity, co činí zemi velkou, jejich odpovědi se točily kolem vojenské síly, hospodářského rozvoje a geopolitického vlivu. Tyto odpovědi mají kořeny ve starém schématu, podle něhož velikost státu závisí na jeho schopnosti diktovat svou politiku a nutit druhé, aby plnili jeho vůli.