0

Ruské televizní války

Den, kdy přestala vysílat Sestka, byl pro Putinovo Rusko truchlivý. Stažení signálu televizní stanice TV-6 z éteru bylo obrovskou fackou svobodě slova a výsměchem právnímu řádu. A nejen to: prezident Putin pohrdl dobrou vůlí těch lidí na Západě, které se sám snažil napodobovat.

Zrusení stanice TV-6 v mnoha směrech odráží vse, co se v Rusku od jedenadevadesátého roku nepovedlo. Za neúspěchy a pochybení, k nimž docházelo od kolapsu komunistického zřízení, nese společnou vinu hodně lidí. Od pádu komunismu také známe typy postav, které v neblahém osudu Sestky sehrály zásadní roli. Lakota, moc, pozice a moc ega trápí elektronická média v postkomunistické éře jako málokterý dalsí sektor. Nelítostné konce stanic NTV a TV-6 jsou pouze dvěma z mnoha zářných příkladů toho, jak se tato země jen váhavě ubírá k normálnosti, a oba tyto případy jsou důkazem Putinova selektivního přístupu k restrukturalizaci Ruska.

Na očích jsou ovsem více city než střízlivá slova na téma této události. Pravda, myslenka ,,svobody slova`` utrpěla ránu, ale návratu k sovětskému řízenému myslení se rozhodně bát nemusíme. Ruská vláda a ruské myslenkové fórum totiž stále jen objevují, co to svobodná média vlastně jsou.

Někteří lidé ve vládě soudí, že ,,svobodná média`` by měla jen podporovat a chválit vládnoucí elitu. Mnoho tzv. ,,nových Rusů`` vidí v médiích způsob, jak protlačit své vlastní aktivity na náklady zájmů společnosti a zbohatnout jestě více. V příběhu TV-6 slo opravdu předevsím o peníze. Ten, kdo získá licenci k provozování této stanice, až na konci března začne znovu vysílat, se může těsit na obrovské příjmy z reklamy - samozřejmě pokud vsadí na profesionální management. Tuto zlatou finanční rezervu měl dost možná Kreml na mysli, když uvažoval nad tím, co se stanicí a jejím vlastnictvím.