2

Ruský Janus

LONDÝN – Rusko předkládá světu dvě protichůdné tváře: jednu hrozivou, druhou laskavou. Nyní se obě poněkud nečekaně zkombinovaly a přerušily dynamiku ženoucí Spojené státy a možná i další západní mocnosti vstříc katastrofální vojenské intervenci v Sýrii.

Ruská domácí situace je nadále žalostná. Po krachu plánované ekonomiky v roce 1991 se ukázalo, že Rusko není ani tak rozvinutou, jako spíše nedovyvinutou zemí, která nedokáže prodat většinu svého zboží na jiných než závislých trzích.

Rusko tedy učinilo krok zpět ke komoditní ekonomice, která prodává hlavně energii, zatímco jeho talentovaní vědci a technici hledali práci v zahraničí a jeho intelektuální život chátral. Rusko je dnes také – nikterak překvapivě – zamořené korupcí, která odrazuje zahraniční investice a stojí zemi miliardy dolarů ročně.

Tuto základní slabost maskují vysoké ceny energií, které během čtrnáctileté vlády prezidenta Vladimira Putina umožňují Rusku kombinovat rysy kleptokracie s natolik vysokým růstem příjmu na obyvatele, že to stačí k umlčení disentu a vytvoření střední třídy posedlé nakupováním. Rezervy nahromaděné v ropném a plynárenském průmyslu by se daly využít k rozvoji tolik potřebné infrastruktury. Navzdory všem řečem Kremlu o diverzifikaci však Rusko zůstává ekonomikou spíše latinskoamerického než západního střihu.