0

Ruský pohyblivý prezidentský terč

Ruskou politiku nedávno silně rozčeřila drobná událost. Poradce prezidenta Vladimíra Putina Igor Šuvalov řekl, že lze reálně očekávat, že se objeví nová osobnost, kterou bude Putin považovat za svého potenciálního nástupce. Prohlášení zapůsobilo jako bomba vyvolávající explozi komentářů.

Není na tom nic zvláštního. Poněkud archaická politická kultura Ruska moc přehnaně personifikuje. Způsoby vnímání a hodnocení budoucnosti země často silně závisejí na osobnosti jejího vůdce, jeho rozhodnosti a duševních a morálních vlastnostech.

Samotný Putin má navíc zájem na zachování nejistoty ohledně svého nástupce, jak nejdéle to bude možné. Vyhne se tak narušení své autority, k němuž by došlo, kdyby se stal „politikem na odchodu,“ zejména vzhledem k ruské servilní byrokracii a místnímu nedostatku spolehlivých institucí a respektovaných tradicí, o něž by se přenos moci opíral.

Konečně, různé klany kolem prezidenta se už dlouho snaží prosadit své vlastní kandidáty na následnictví. Prohlášení podobná tomu Šuvalovu už padla a další lze očekávat.