Ruský jazyk dnes: od polévky k bryndě

Před třemi sty lety Petr Veliký proboural okno do Evropy. Rusko zaplavily cizí jazyky: angličtina, holandština, francouzština a italština. Také dnes do Ruska závratnou rychlostí proudí nová slova a kulturní pojmy, jež ruské ekvivalenty někdy doplňují a obohacují, jindy nahrazují.

Ruština zná odjakživa ,,šči" (zelnou polévku), ,,uchu" (rybí polévku"), ,,pochljobku" (polévku ,,co dům dal"), ,,seljanku" (,,vesnickou" polévku), ,,botviniju" (studenou řepnou polévku), ,,okrošku" (jarní zeleninovou polévku). Pak přišly ,,bujon", ,,konsome" a obecný ,,sup". Měli jsme málo, teď máme víc. Není to skvělé?

Jsou ale lidé, kteří si myslí, že stará slova nemají v dnešním slovníku místo a že by mělo zůstat slovo jediné - ,,sup". Sup - prostě polévka, bez vedlejších významů, dalších variací či chutí. To, co se jí lžící, je polévka; to, co se jí vidličkou, není polévka. V jídelních lístcích nám zůstal sám samotinký ,,sup" - nic víc.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/IIY5XCY/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.