Ruský jazyk dnes: od polévky k bryndě

Před třemi sty lety Petr Veliký proboural okno do Evropy. Rusko zaplavily cizí jazyky: angličtina, holandština, francouzština a italština. Také dnes do Ruska závratnou rychlostí proudí nová slova a kulturní pojmy, jež ruské ekvivalenty někdy doplňují a obohacují, jindy nahrazují.

Ruština zná odjakživa ,,šči" (zelnou polévku), ,,uchu" (rybí polévku"), ,,pochljobku" (polévku ,,co dům dal"), ,,seljanku" (,,vesnickou" polévku), ,,botviniju" (studenou řepnou polévku), ,,okrošku" (jarní zeleninovou polévku). Pak přišly ,,bujon", ,,konsome" a obecný ,,sup". Měli jsme málo, teď máme víc. Není to skvělé?

Jsou ale lidé, kteří si myslí, že stará slova nemají v dnešním slovníku místo a že by mělo zůstat slovo jediné - ,,sup". Sup - prostě polévka, bez vedlejších významů, dalších variací či chutí. To, co se jí lžící, je polévka; to, co se jí vidličkou, není polévka. V jídelních lístcích nám zůstal sám samotinký ,,sup" - nic víc.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/IIY5XCY/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.