0

Nekompetentní válka Ruska s terorismem

V reakci na nedávnou vlnu teroristických útoků naléhá Vladimir Putin, aby mu byla svěřena ještě větší moc. Jak uvádí přední ruský vojenský expert Alexandr Golc, problémem Ruska není nedostatek centrální moci, nýbrž moc uplatňovaná nekompetentně a bez individuální iniciativy.

Zmasakrování několika set ruských dětí v Beslanu teroristy bylo konečným důkazem - pokud byl další důkaz vůbec potřeba - naprosté neschopnosti ruských vojenských a bezpečnostních složek. Jakmile v Beslanu vypuklo násilí, muži v maskáčích zastupující čtyři různá ministerstva jen bezcílně pobíhali bez jasného vůdce či cílů a marnili drahocenné minuty. Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB, někdejší KGB) Nikolaj Patrušev a šéf ministerstva pro vnitřní záležitosti (MVD) Rašíd Nurgalijev, které prezident Vladimir Putin do Beslanu vyslal, pak byli v průběhu tragédie zcela neviditelní.

Rusové jsou tedy znovu konfrontováni s tím, jak neefektivní je jejich armáda. Žádná z ruských silových struktur včetně armády, FSB a MVD vlastně není s to provádět efektivní protiteroristické operace.

Většina Rusů k tomuto závěru dospěla již dlouho před útokem v Beslanu. V roce 2002, kdy teroristé drželi jako rukojmí 800 návštěvníků divadla, nařídil Putin, aby byla do vojenského strategického plánu Ruska začleněna protiteroristická složka. Někteří vojenští analytici v tom viděli dlouho očekávaný začátek seriózních reforem, neboť armáda do té doby dokázala provádět vojenské operace pouze v tradičním ruském stylu, tj. s nasazením drtivé síly jako ve druhé světové válce.