Věčná ruská inflace

Co se měnové správy týče, ve věčném Rusku se nic nemění. Rok co rok ruská centrální banka (RCB) svaluje vinu za svůj chabý výkon při snižování míry inflace na počasí, špatnou sklizeň či jiné neměnové faktory.

Na rozdíl od mnoha nově vznikajících a transformujících se ekonomik 90. let Rusko neopustilo ukotvení pevného kurzu a za vodítko své měnové politiky nepřijalo režim cílování inflace. Období od finanční krize roku 1998 proto přineslo mnoho vážných problémů pro měnové i kurzové politiky. Tváří v tvář přebytku platební bilance – převážně díky vysokým cenám ropy – se Měnový program RCB na rok 2005 vykrucuje: snižování inflace je sice priorita, ale tou je i cílování devizového kurzu usilující o podporu růstu.

Tento odhodlaný přístup funguje dobře například ve Spojených státech, kde si Federální rezervní systém získal protiinflační věrohodnost. Avšak výkony RCB od roku 1992 udělaly jen málo pro stabilizaci inflačních očekávání a pro přesvědčení podnikatelů, investorů, vládních úředníků a obyčejných Rusů, že se banka upřímně zaměřuje na mírnění růstu cen.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/sn4lBmn/cs;