Ruská "velká hra" v Iráku a Íránu

Amerika stále více hovoří o svržení režimu Saddáma Husajna a do centra zájmu se dostává Rusko. To tento týden podepsalo s Irákem smlouvu o obchodu a hospodářské spolupráci s celkovým objemem ve výši 40 miliard dolarů a s íránskými vůdci diskutuje o nešíření jaderných zbraní. Christopher Granville, někdejší britský diplomat a dnes hlavní stratég ruské investiční banky United Financial Group, analyzuje dlouhodobé zájmy Ruska a možný budoucí vývoj ruských postojů.

Žádná země není pro Bushovu vládu a její vojenské kalkulace s Irákem takovým problémem jako Rusko, které směšuje vážné zájmy v regionu s okrajově významnými vojenskými silami. Ale skutečný význam Ruska v blížící se americko-irácké válce spočívá ani ne tolik v jeho zbytkové vojenské síle, jako ve světle, jaké její postoj vrhá nejen na irácký problém, ale také na dalšího člena "osy zla": Irán.

Zatím nejtypičtějším rysem přístupu Putinovy vlády k americko-irácké situaci je mlčení. Musí-li ruští diplomaté už něco říci, drží se standardní linie o realizaci rezolucí Rady bezpečnosti OSN a potřebě souhlasu Rady bezpečnosti v případě jakýchkoli dalších akcí proti Iráku. Na rozdíl od jiných předních západoevropských zemí prezident Putin a jeho vláda raději mlčí, jakoby tím chtěli dát najevo své přání dále posilovat nové a stále křehké sblížení Ruska s USA.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/n5Szlmp/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.