1

Obamův ruský zátaras

MOSKVA – Americký prezident Barack Obama v nedávném projevu v Berlíně znovu potvrdil svůj závazek k jadernému odzbrojení a navrhl kroky k dosažení tohoto cíle. Rusko však dalo najevo, že nemá v plánu usilovat v brzké době o další zmenšení svého jaderného arzenálu.

V projevu proneseném téměř 50 let poté, co prezident John F. Kennedy oslovil toto tehdy rozdělené město a zdůraznil hodnotu kontroly zbraní mezi protivníky, oznámil Obama, že Spojené státy jsou připraveny redukovat svůj jaderný arzenál až o jednu třetinu. Kromě toho navrhl významná omezení počtu taktických jaderných zbraní (TNW) rozmístěných v Evropě. Navíc vyzval mezinárodní společenství, aby obnovilo snahu zabránit Íránu a Severní Koreji ve vývoji jaderných zbraní, uvedlo v platnost Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek i navrhovanou Smlouvu o zákazu výroby štěpných materiálů a učinilo jadernou energii bezpečnější.

Před třemi lety se zdálo, že Rusko sdílí Obamovu touhu posunout se nad rámec jaderných postojů z dob studené války – obě země se dohodly, že v rámci Nové dohody o snížení počtu strategických zbraní (New START) omezí počet svých rozmístěných zbraní na 1550. Rusko pokládá smlouvu New START za jakýsi „zlatý standard“ stojící na základních principech – mírné a vyvážené snižování během dlouhého časového období, dostatečná, ale ne přehnaná ověřovací opatření a uznání spojitosti mezi strategickým útokem a obranou –, které by se měly aplikovat na všechny budoucí smlouvy o kontrole zbraní.

Ruští představitelé však od té doby potvrdili svůj nesmlouvavý postoj, když při různých příležitostech – včetně nedávné evropské bezpečnostní konference v Moskvě – konstatovali, že Rusko nebude uvažovat o dalším seškrtání svého jaderného arzenálu, dokud USA nevyřeší určité otázky týkající se ruských zájmů. Splnění mnoha požadavků Kremlu přitom může být nad možnosti Obamovy administrativy.