4

Nedobrá ruská rovnováha

MOSKVA – Po více než dvou letech hospodářské kontrakce se zdá, že Rusko dospělo k jistému zdání stability. Očekává se sice, že hospodářský růst dosáhne v roce 2017 pouze asi 1%, avšak strach z ekonomické destabilizace, který se v zemi šířil od invaze na Krym v roce 2014 – na niž Západ reagoval ochromujícími sankcemi –, se téměř vypařil. Kombinace zahraničně-politického optimismu, nejrůznějších požitků a domácího útisku je zřejmě účinným elixírem.

Stejně jako v dobách Leonida Brežněva zastiňuje i dnes ruská zahraniční politika politiku domácí. Na rozdíl od dřívějška jsou však vyhlídky Ruska nadějné. Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo touhu zlepšit vztahy s Kremlem a údajně se v červnu sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Rovněž prezidentské volby ve Francii plánované na letošní duben mohou dopadnout podle přání Ruska. Středopravý kandidát François Fillon i krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová jsou Putinovými vroucími přáteli, ačkoliv šanci má i centrista Emmanuel Macron, který mezi jeho přátele nepatří.

Prezidentské volby v samotném Rusku, jež se mají konat v březnu 2018, se jeví jako mnohem méně zásadní, poněvadž se neočekává žádná změna: Putin bude zvolen znovu a Dmitrij Medveděv si podrží funkci premiéra. Takové řešení je zjevně přijatelné pro většinu Rusů nebo přinejmenším pro dobře zajištěné Moskvany.